V kanceláři starosty se v pátek uskutečnilo jednání představitelů města a společnosti Chetes se zástupcem spolku Pro Chebsko Michalem Tancošem, který přišel s nápadem zpracovávat bioodpad z chebských domácností v bioplynové stanici, vybudované v režii města. „Pan Tancoš nám předložil úvodní studii, jak by měla stanice jako technologický celek vypadat a jak by to celé mohlo fungovat. Na první pohled je to skvělá myšlenka a do budoucna tento způsob využití bioodpadu určitě nezavrhujeme. Také hledáme způsoby, jak odpad likvidovat levněji než nyní. Proč tedy z odpadu neprodukovat bioplyn, na který budou jezdit auta? Ale nemůže to být tak, jak si pan Tancoš asi představuje, že se do toho bezhlavě vrhneme. Odborníci z Chetesu a radnice totiž okamžitě upozornili na to, že ekonomika fungování bioplynových stanic je závislá jak na použitých vstupech, tak zejména na tom, jak se podaří zpeněžit výstupy. Vybudování stanice podle předloženého návrhu by pro město mohlo být spojeno s velkou mírou rizika. Zároveň bylo poukázáno i na řadu nepřesností v ekonomickém finančním modelu, které studie obsahuje,“ řekl starosta Zdeněk Hrkal.
Podle předběžných hrubých odhadů by výstavba navrhované bioplynové stanice měla stát přes 30 milionů korun. „V současné době vozíme bioodpad na kompostárnu, což stojí asi milion korun ročně. Investice ve výši přes 30 milionů, byť je zde možnost získání dotace, mi přijde v porovnání s ušetřeným milionem ročně hodně riskantní. Zvlášť s ohledem na to, že některé části bioplynové stanice mají mít životnost deset let a pak je třeba je vyměnit,“ poznamenal starosta. „Navíc takto technologicky sestavená biostanice zatím v České republice nikde nefunguje, není tedy odzkoušená,“ dodal radní Leoš Horčička.
Velkým problémem by mohlo být také kontinuální zajištění dostatečného množství bioodpadu, a to zejména v zimních měsících. „Přes zimu se bioodpadu sváží naprosté minimum. Dostatek bychom ho měli pouze sedm měsíců v roce, od dubna do listopadu. Studie však počítá s optimálním provozem, nepočítá s možností eventuálních negativních výkyvů v jednotlivých parametrech,“ upřesnil vedoucí střediska svozu odpadu společnosti Chetes Michal Polák. „V praxi to funguje tak, že zemědělci používají ve svých bioplynových stanicích kukuřici. A to už prakticky bez výjimky celoročně. Bioplynová stanice totiž v takovém případě pracuje s daleko větší účinností. Bioodpad má účinnost velmi nízkou. Město ale přece nebude nakupovat kukuřici, aby stanice mohla běžet celoročně, nebo aby měla maximální účinnost,“ uzavřel radní Horčička, který je profesí ředitelem chebského školního statku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
