„Z reakcí vysokých škol zaměřených na ekonomii, matematicko-fyzikální obory nebo informatiku je patrné, že současným absolventům středních škol chybí hlubší matematické vzdělání. Proto chceme navázat na dobré jméno, které naše škola v tomto směru měla, a dát talentovaným studentům možnost se v matematice více rozvíjet," říká Vít Schindler, ředitel Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci, podle jehož slov musela škola omezit počty hodin matematiky ve specializovaných třídách po zavedení rámcových vzdělávacích programů. „Nyní se k tradici matematických tříd opět vracíme a nabízíme žákům možnost studovat matematiku v takovém rozsahu, v jakém není vyučována ani na gymnáziích s přírodovědným zaměřením," zdůrazňuje Vít Schindler a upřesňuje, že půjde o sedm hodin matematiky týdně v prvních dvou ročnících a ve třetím a čtvrtém ročníku o osm hodin. „V ostatních předmětech se rozsah vzdělávání nebude lišit od běžných gymnaziálních tříd, takže absolventi rozšířeného matematického studia se velmi dobře uplatní na vysokých školách všech typů," akcentuje ředitel.

Součástí výuky jsou i semináře vedené Jaroslavem Švrčkem z katedry algebry a geometrie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který s bíloveckým gymnáziem nepřetržitě spolupracuje od roku 1981. „Mými semináři prošly na čtyři stovky matematicky talentovaných žáků této školy. Více než dvě desítky z nich reprezentovaly republiku na mezinárodních matematických soutěžích a drtivá většina se umístila na medailových pozicích," zmiňuje doktor Švrček a dodává, že žáci, kteří za sebou mají širší matematickou průpravu, mají podstatně lepší vstupní podmínky ke studiu na vysokých školách nejen technických, přírodních a ekonomických, ale i humanitních oborů, včetně lékařských fakult. „Tito žáci jsou schopni se samostatněji vyrovnat s řešením neznámých problémů, s běžným logickým myšlením i s přesným verbálním popisem jakéhokoliv tématu," konstatuje s tím, že cílem jeho matematických seminářů je prostřednictvím nadstandardních úloh školské matematiky naučit žáky řešit nové, pro ně dosud neznámé problémy. „To představuje nezpochybnitelný základ kreativity každého mladého člověka," poznamenává Jaroslav Švrček.