Prezident Petr Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu, ve které tvrdí, že mu vláda a ministerstvo zahraničních věcí brání účastnit se summitu NATO v Ankaře a zasahuje tím tak do jeho ústavní pravomoci „zastupovat stát navenek“ a za druhé chtěl jednoznačně objasnit, kdo má u časti prezidenta na summitech rozhodovat.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Celý kompetenční spor ještě Ústavní soud neobjasnil. Zabýval se jen předběžným opatřením k účasti prezidenta na summitu, přičemž právě při rozhodování vzal soud v úvahu, že se blížila lhůta pro oznámení složení české delegace a že dosavadní dlouhodobá praxe byla taková.
Kdyby Česká televize dnes přestala existovat, byla by to škoda?Anketa
Podle opatření Ústavního soudu by se také vláda, ministr zahraničních věcí Petr Macinka a samotné ministerstvo zahraniční, měli zdržet jednání, kterým by účasti prezidenta republiky a jeho doprovodu na summitu NATO v Ankaře bránili nebo ji zatěžovali.
Odlišné stanovisko soudce Jana Wintra a soudkyně Dity Řepkové
Jiný názor poskytl k usnesení Ústavního soudu poskytl soudce Jan Wintr a soudkyně Dita Řepková. Podle nich nebyly splněny podmínky pro vydání předběžného opatření a uvedli, že Ústavní soud by měl v kompetenčních sporech postupovat zdrženlivě, protože jde o zásah do probíhajících politických dějů.
„Zdrženlivost Ústavního soudu při nařizování předběžného opatření v nyní projednávané věci by měla být ještě větší, protože jde o zásah Ústavního soudu do probíhajících politických dějů, aniž je zatím najisto postaveno, jak bude Ústavním soudem vyložena kompetence prezidenta republiky zastupovat stát navenek podle čl. 63 odst. 1 písm. a) Ústavy,“ stojí v odlišném stanovisku soudce Jana Wintra a soudkyně Dity Řepkové.
Dle jejich názoru by případná neúčast prezidenta na jednom summitu NATO byla natolik závažná, aby odůvodnila předběžné opatření.
Stanovisko ekonoma Pavla Šika
Šik v komentáři na svém facebookovém profilu předběžné opatření Ústavního soudu také zkritizoval. Dle jeho názoru totiž zasáhlo do řízení zahraniční politiky a postavilo soud do role dalšího aktéra vedle vlády a prezidenta. „Soud prostě řekl, že doposud tam prezident jezdil a jelikož nemáme čas to teď řádně posoudit, zachováme dosavadní praxi,“ kritizuje Šik.
Marcel Sikora
Vymezil se i proti rychlosti, se kterou Ústavní soud předběžné opatření poskytl. Soud podle něj zřejmě rozhodl bez dostatečného prostoru pro argumenty vlády. Výsledkem je, že prezident má volnou cestu na summit. „To ale není ochrana Ústavy, kterou má Ústavní soud za úkol. To je prostě zásadní zásah do řízení zahraniční politiky,“ uvádí Šik.
Ekonom je toho názoru, že by spor Petra Pavla a vlády neměl být jen debatou mezi ústavními právníky. O samotný výklad Ústavy totiž podle něj nejde. „Ve skutečnosti jde o jednu ze základních otázek fungování státu – kdo v parlamentní demokracii určuje zahraniční politiku, kdo za ni nese odpovědnost a jaké jsou limity moci přímo voleného prezidenta?“ uvádí Šik s tím, že nejde o právní otázky.
Prezident navíc podle něj nemůže chtít sám rozhodovat o své účasti, a přitom po vládě požadovat zajištění akreditace, dopravy a diplomatické logistiky. „Kontrasignace není byrokratická formalita. Je to mechanismus, který spojuje rozhodování s odpovědností. Pavel ale tvrdí, že k účasti na summitu souhlas vlády nepotřebuje, současně však požaduje, aby vláda nesla náklady, logistiku i diplomatické důsledky jeho přítomnosti. Jinými slovy, odděluje oprávnění od odpovědnosti,“ uvádí Šik.
Dle jeho názoru ovšem nejde ani o to, jestli má člověk raději Andreje Babiše nebo Petra Pavla, vzhledem k tomu, že přijetí prezidentova výkladu by mohlo vytvořit precedent pro budoucí prezidenty, kteří by na budoucích mezinárodních jednáních vystupovali i proti postoji vlády.
„Představte si prezidenta s názory ještě mnohem radikálnějšími. Podle tohoto precedentu by mohl odletět a prezentovat zahraničním partnerům postoje, které kabinet odmítl. Česká republika by začala mluvit dvěma hlasy,“ vykresluje Šik obraz dosti možné budoucnosti. Sám je toho názoru, že diplomacie není „akademická debata“ a jedná se o problém, pokud naši spojenci neví, komu z české delegace naslouchat a kdo tedy vlastně za Českou republiku mluví.
Navíc, za zahraniční politiku, dle Šika, odpovídá vláda. I proto by měla mít rozhodující slovo v otázce účasti prezidenta na summitu NATO.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 8 čtenářů)
Souhlasíte s názorem ekonoma Pavla Šika?
TOM NOVAK
