Důvod návratu dělníků na terasy je jasný. V porovnání s předchozími opravami hradeb se práce na terasách pod kanovnickými domy lišily použitím technologie i materiálu. Konkrétně se jednalo o zdění na vápennou maltu, u kterého se po první zimě projevuje například rozpad povrchové části malty, a použití historických cihel. Stavební firma proto v průběhu března vymění na terasách pod kanovnickými domy a také na nedalekých jižních terasách zhruba 300 z celkového množství 30 tisíc cihel. Podle firmy i památkářů je tento stav očekávaný. „Na první pohled běžného občana to vypadá, že jde o špatně provedenou práci, protože se spáry rozpadají. Paradoxně to tak u této technologie má být. Navíc jsme museli použít historické cihly, u kterých nikdy nevíte, zda první zimu vydrží. Tento stav jsme ale očekávali,“ řekl Petr Jedlinský z firmy, která obnovu teras prováděla.

Jeho slova potvrzuje Ivo Kadleček z odboru památkové péče hradeckého magistrátu. „Byl tam použit ve značném množství autentický materiál. Staré cihly procházejí různými cykly zavodnění a odvodnění, některé jsou také zasolené, takže to může působit dojmem, že jde o nekvalitní materiál nebo práci. Je to však právě naopak, protože je vidět, že byl použit autentický materiál. Samozřejmě, že je možné zdít hradby z nového zdiva, ale v tu chvíli to ztrácí smysl. Vzhledem k tomu, že se jedná o kulturní památky, tak to ani není možné,“ prohlásil. Dodal, že vzhledem k jiné technologii a stáří cihel byl jejich stav po prvním mrazovém ročním cyklu netrpělivě očekáván.