Vážené kolegyně, vážení kolegové,
my tady dnes stojíme před tou volbou vedení Poslanecké sněmovny a je to velice důležité, protože to, kdo tuto instituci povede v následujících čtyřech letech, tak jednoznačně a jasně předznamená, jakým způsobem se bude ta naše demokracie v příštích letech vyvíjet. A to je velice důležité zejména v dnešní době, protože ta doba, do které my se řítíme, je velice, velice komplikovaná.
Dnešní společnost je opravdu hodně rozdělená a my potřebujeme především tu společnost spojovat. Potřebujeme, aby ta společnost byla tak soudržná, abychom se ubránili všem krizím, které se na nás valí, protože přece jenom v momentě, když by už nebylo ani za co bojovat, tak bychom si měli použít (položit?) i tu otázku, proč vlastně bojujeme. A proto je velice zvláštní, že je tady teď na stole otázka, zdali by měl být tím předsedou Poslanecké sněmovny a třetím nejvýznamnějším ústavním činitelem člověk, který se snažil celou svojí politickou kariérou v posledních letech tu společnost rozdělovat.
Já se k tomu ještě dostanu podrobněji dál, ale chtěl jsem tady mluvit i o tom - o té volbě místopředsedů. Já vím, že jsme teďka v návrhu na volbu předsedy Poslanecké sněmovny, ale chtěl bych právě proto, aby tady byl i někdo, kdo tu společnost spojuje, navrhnout - a proto vlastně pirátský poslanecký klub navrhl svým jednomyslným usnesením do té volby místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgu Richterovou. Je to žena, která už tu pozici místopředsedkyně Sněmovny zastávala v tom minulém volebním období. V této funkci Olga Richterová odváděla v těch uplynulých letech skvělou práci, vedla ty schůze s nadhledem, s respektem, s empatií, a vždycky hájila kultivovaný a věcný způsob parlamentní diskuse. A troufnu si tvrdit, že i toto je potřeba, abychom tu společnost skutečně spojovali, a ne rozdělovali. O její kvalifikaci na tuto pozici tedy zcela zjevně nemůže být žádných pochyb.
Ještě bych tady zmínil jednu záležitost, a to je to, že vlastně když se podíváme teď na ty nominace jak na předsedu Sněmovny, tak i na místopředsedy Sněmovny, tak tam, kdyby nebylo nominace právě Pirátů, není žádná žena. Měli bychom se znovu zamyslet, jak jsme četli i na billboardech, ne až tak dávno, zdali my skutečně patříme na ten západ. Protože v minulém volebním období, jestli si to správně pamatuju, ve vedení Sněmovny sedělo sedm lidí, předseda, sedm místopředsedů a on to vlastně nebyl předseda, ona to byla předsedkyně a z těch ostatních tam byly i další ženy. Takže začínalo se... Ze sedmi byly čtyři ženy a potom byly ze sedmi teda tři ženy, takže víceméně by se dalo říct, že to bylo tak nějak v rámci možností, je to lichý číslo sedm, ale prostě bylo to tak nějak fifty fifty.
Teď v těch nominacích žádná jiná žena než Olga Richterová není. Já bych chtěl připomenout, že v naší zemi mají ženy volební právo od počátku minulého století. Pasivní i aktivní. A myslím si, že by bylo fajn, kdyby 50 procent populace bylo reprezentováno ve vedení této instituce v 21. století. Myslím si, že by to bylo jako moc fajn, kdybychom respektovali skutečnost, že prostě chceme patřit na ten západ a že už není 19. století.
Dále bych chtěl zdůraznit, že Piráti jsou čtvrtý nejsilnější klub v této Sněmovně. Piráty volilo více než půl milionu lidí, to znamená, podle poměrného systému, který se tady donedávna respektoval, by těchto půl milionu lidí mělo mít svého zástupce i ve vedení Sněmovny. Logicky. Nechápu, proč by ten půl milionu lidí toho zástupce mít nemělo. A tenhle princip se respektoval tady i v zastoupení ve vedení těch výborů, a to proto, že právě to spravedlivé zastoupení lidí a jejich zástupců je základem poměrné demokracie, i té důvěry veřejnosti v parlament. Prostě by to mělo odpovídat i v těch výborech, v té vůli voličů a počtu hlasů, které jednotlivé strany získaly ve volbách.
Chcete Tomia Okamuru za předsedu Poslanecké sněmovny?Anketa
Tím se tedy dostávám postupně k té samotné volbě předsedy, protože tam samozřejmě může být nějaké ale. A ten problém začíná v momentě, kdy vybíráme tedy konkrétní osobu na tu pozici. Ta konkrétní osoba je člověk, který by měl být samozřejmě kvalifikovaný pro tu funkci, ale do jisté míry je to určitě i nějaký symbol, to, kdo do té funkce nastoupí. A my bychom si tady měli odpovědět na otázku, zdali skutečně dává smysl do této funkce postavit Tomia Okamuru. Protože přece jenom ta funkce předsedy Sněmovny vyžaduje úctu k ústavě, k legislativě obecně, k respektu a k rovnosti všech občanů a pokoru k těm demokratickým pravidlům. A bohužel musím říct, že Tomio Okamura žádný z těchto principů nezastává, naopak opakovaně šíří nenávist a staví politiku na strachu a rozdělování společnosti.
Proto bylo jeho hnutí dokonce soudem uznáno jako parlamentní fašistické hnutí. Nyní je tady policie, která žádá o jeho vydání, aby bylo možné řádně prošetřit, jestli skutečně spáchal trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob, z čehož je podezřelý. A to velice významné. Tady nejde jenom o to, že to bude mezinárodní ostuda v momentě, kdy bude zvolen Tomio Okamura do čela Sněmovny. Ale jde taky o nějaký signál. Signál vůči občanům této země, že skutečně není možné, aby se papaláši skrývali před spravedlností. Prostě takhle, takto to nejde. My bychom tady měli jít příkladem. Příkladem v tom, že ta pravidla skutečně platí pro všechny stejně, a proto tady ta vznikající koalice imunity je jednoznačně velkou ranou do důvěry občanů v demokracii v naší zemi.
Proto s Piráty odmítáme, aby v čele demokratického parlamentu stál tedy člověk, který záměrně a opakovaně vyzýval k nenávisti, strašil lidi, rozděloval společnost, a aby takovýto člověk reprezentoval ze své pozice rovnou celou Českou republiku. Protože my politici jsme tady proto, abychom demokracii posilovali, a ne relativizovali.
Ještě v jednom bodě bychom si měli říct, že nás bude Tomio Okamura reprezentovat, pokud bude zvolen. A to je ve svém postoji k Rusku, protože přece jenom Tomio Okamura vnáší do veřejné debaty ty ruské narativy. Víme, proč to dělá. Je to z jeho pohledu prostě nějaký marketingový nástroj, ten jeho pohled na politiku je takový hodně komerční, ale některé z těch věcí jsou velice nebezpečné. Jedná se například o ty jeho úvahy o tom, že bychom měli odcházet z NATO, případně i z EU. A já se ptám, je tohle skutečně většinový názor Sněmovny? Je tohle většinový názor v České republice, že máme odcházet z NATO, zejména v dnešní době, kdy tady máme válku za humny? Myslím si, že ne.
Rád bych se ještě vrátil k jedné věci - v těchto dnech se hojně probírá programové prohlášení té vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, kde v podstatě jde o směs populismu a politiky rozdávání dárečků, na které nikdo nedá a nehledá zdroje. A já chápu, že to možná vypadá na první pohled lákavě. Všechno všem, vyšší platy, levnější energie, nulové DPH třeba na léky, zrušení poplatků za Českou televizi, Český rozhlas. Akorát že problém je v tom, že pod tou pomocí lidem, údajnou, se skrývá ve skutečnosti zestátnění nezávislých veřejnoprávních médií, nehorázné zadlužení této země, útok na právní stát a na důvěru v instituce a také nějaké sliby, o kterých ani pan Babiš nevěděl, na to, že by je chtěl vážně plnit. A co naopak v těch prohlášeních úplně chybí, tak je jasné postavení se na stranu napadeného státu, tedy Ukrajiny, protože šetřit na pomoci Ukrajině je krátkozraké a nebezpečné. A zradit spojence není žádné rozpočtové opatření, to je morální selhání a porušení mezinárodních dohod. A bohužel i toto symbolizuje právě Tomio Okamura.
Ostatně to zestátnění veřejnoprávních médií je další kapitolou. Když totiž o financování České televize a Českého rozhlasu budou rozhodovat politici, no tak postupně skončí ta žurnalistika a začíná propaganda. My to můžeme moc dobře vidět na Slovensku nebo v Maďarsku. Já jsem zakládal spolu se starosty Budapešti, Varšavy a Bratislavy Pakt svobodných měst před pár lety. A bylo pro mě naprosto šokující, když jsem zjistil, jak reálně vlastně už nefunguje ta volná demokratická soutěž v Maďarsku, kde skutečně není možné, aby třeba opoziční politik měl nějaký vstup v té jejich státní televizi. Dokonce tam došlo ke kuriózní situaci, že oni původně přislíbili - maďarská televize - že natočí vstup z toho zakládání a podepisování těch oficiálních dokumentů v Budapešti, z toho zakládání Paktu svobodných měst. Ale protože ten jeden z hlavních protagonistů byl Gergely Karácsony, jeden z vůdců opozice, tak nakonec na poslední chvíli a vlastně bez jakéhokoliv informování se to rozhodli nenatočit. Což bylo poměrně překvapení pro Českou televizi, která spoléhala na to, že jim ta maďarská ty záběry poskytne a následně se tedy ukázalo, že je takhle vyšplouchli. A to je skutečně situace, kdy se už nemůžeme bavit o tom, že tam dochází k nějaké svobodné demokratické soutěži v takové zemi. Proto je krajně nevhodné s těmito věcmi hazardovat.
Další věc je, že když hnutí ANO slibuje boj s korupcí, tak po všech těch kauzách jejího šéfa, to je prostě výsměch společnosti. Ty konkrétní kroky v boji s korupcí v programovém prohlášení tedy logicky zcela chybí. Takže většina těch plánů, těch velkohubých plánů na to, jak Andrej Babiš rozdá peníze lidem, není zjevně vůbec opřena o realitu toho, kde chce všechny ty peníze vzít, aniž by Česko zadlužil na další generace dopředu. A já ostatně bych mu za Piráty rád navrhnul, aby vlastně začal primárně u sebe, tedy prostřednictvím paní předsedající. A hlavně u té korupce a střetů zájmů. Ale pokud by to pan Babiš myslel s tou korupcí vážně, tak já se velice těším na jednání s hnutím ANO o tom protikorupčním balíčku, který jsme ostatně s Piráty už nahráli do systému Sněmovny, stejně jako jsme předložili i komplexní opatření na podporu rodin, které pomáhají skutečným lidem a brzy nahrajeme i zákon o urgentním řešení krize bydlení, který může přinést až 200 000 nových domovů. Protože my s Piráty nekrmíme lidi prázdnými sliby, ale férově jim dodáváme to, co jsme slíbili.
Piráti budou v tomto období tvrdou konstruktivní opozicí, ostatně budeme zjevně jedinou skutečnou opozicí a budeme kontrolovat vládu a budeme stát na straně občanů, ne oligarchů nebo agrobaronů, a budeme také připomínat, že ta demokracie není samozřejmost a že si jí musíme každý den znovu zasloužit. A proto bych byl rád, abychom dnes zvolili slušnost, odbornost a respekt, a právě proto jsme navrhli na post místopředsedkyně Sněmovny Olgu Richterovou a právě proto také jednoznačně odmítáme nominaci Tomia Okamury na předsedu Sněmovny.
Nyní bych se chtěl ještě obrátit na pana Jana Bartoška, prostřednictvím paní předsedající, druhého kandidáta v tomto bodě ve volbě předsedy Poslanecké sněmovny. Myslím, že je vhodné ty otázky řešit spíše takto na plénu, protože přece jenom jde o důležitou věc, třetí nejvyšší ústavní činitel, myslím, že si to tu veřejnou debatu určitě zaslouží. Ona to už tady načnula i Olga Richterová, ale já bych to ještě krátce a stručně zrekapituloval, co nás vlastně prioritně zajímá.
Zajímá nás ten postoj k novele jednacího řádu, zejména k tomu, co teda bude do budoucna, jak se vy osobně stavíte k těm změnám, které tady byly navrhovány v minulém volebním období. Piráti také přinesli svůj návrh, předpokládám, že jste ho asi někdy četl rámcově, že jste seznámen, tak třeba mě osobně by zajímal Váš postoj k právě těmto konkrétním změnám, které směřují k tomu, abychom to jednání vedli, řekněme, civilizovaněji.
Druhá otázka, která tady už zazněla, je, zdali nějakým způsobem litujete toho svého minulého postoje k zákonu o svobodném přístupu k informacím. Mám na mysli ten rozpor toho podpisu pod to prohlášení Rekonstrukce státu a k tomu následnému postupu, když reálně došlo na věc, a vlastně i s ohledem na ten výsledek, přece jenom já si opravdu nemyslím, že by Rekonstrukce státu, byť tato organizace už se proměnila od té doby, takže by tady nějakým způsobem zaváděli jakousi diktaturu, jak jste to říkal tehdy před pár lety, naopak si myslím, že svobodný přístup k informacím je důležitý pro občanskou společnost, je to i důležité pro opoziční poslance ostatně, takže by mě zajímalo, zdali nějakým způsobem litujete toho svého minulého postoje, těch svých minulých výroků a podobně.
Dále bych se na vás obrátil, prostřednictvím paní předsedající, také s otázkou, jak se postavíte v tomto volebním období k tomu hlasování o manželství pro všechny, které se tady nepochybně v tomto volebním období také objeví jako návrh, o kterém bychom mohli hlasovat, zdali umožníte, aby se dostalo to hlasování na program. Jako vnímám, chápu rozdílné politické postoje v této Sněmovně, rozumím naprosto tomu, že někteří tady třeba tomu nejsou nakloněni, byť pokud někdo má na billboardech, že patříme na západ, tak já bych třeba čekal, že skutečně se to vztahuje i na tyto věci.
Připomenu, že manželství pro všechny mají třeba i na Dálném východě, třeba na Tchaj-wanu to zavedli už také, tak si myslím, že to není jenom na západě, ale přece jenom otázka zní, zdali to umožníte dát na program. Potom samozřejmě to hlasování je jako samostatná věc, ale je otázka vůbec, jestli se dostaneme k tomu hlasování, protože v minulém volebním období tady byly vlastně četné obstrukce k tomu, abychom se k tomu hlasování tady vůbec nedostali. To si myslím, že není dobře. Jako jasné, že člověk má nějaký politický názor, že ho vyjádří potom tím hlasováním, to je naprosto všechno v pořádku, ale jako zvláštní, pokud se upírá vůbec ta možnost, aby se o tom dalo mluvit tady v této instituci, potažmo hlasovat, to si myslím, že je chyba.
Poslední moje otázka, kterou bych Vám rád položil, prostřednictvím paní předsedající, je Váš názor na to porušení těch třicetiletých tradic. Třicetiletých tradic, které tady ve Sněmovně byly zvykem, že skutečně občané jsou poměrně zastoupeni prostřednictvím svých zástupců nejenom členstvím v těch výborech, ale také do jisté míry v jejich vedeních a také, že mají své zástupce třeba v podobě místopředsedů v grémiích těch výborů tak, aby ti občané mohli být reprezentováni.
A vracím se k tomu, že tady je půl milionu lidí, na které se tahle Sněmovna chystá vykašlat, jejichž práva vyplývající z ústavy se chystá pošlapat a mě by tedy zajímalo, jaký je Váš názor na toto porušení těch třicetiletých tradic tady ve Sněmovně. A já se ptám i proto, že třeba na magistrátu na druhé straně řeky jsme to naopak zavedli, tam nebývalo tradicí, že opozice tam má nějaké výbory, nicméně v tomto probíhajícím volebním období na komunále jsme to naopak zavedli, takže tam jsou skutečně poměrně reprezentováni v těch vedení výborů všechny strany včetně SPD. To má zrovna výbor pro zdravotnictví, protože tam mají pana profesora Seidla, u toho také nepochybně není žádného sporu o jeho odborné kvalifikaci, takže je zcela logické, že zasedl ve vedení výboru pro zdravotnictví na magistrátě.
A přijde mi tedy velice zvláštní, že my to na magistrátu tady na druhé straně řeky zavádíme tyto principy a tady by se od nich naopak mělo upouštět a naopak tady bychom měli vysílat signál, že vlastně nám jsou tady některé skupiny obyvatel vlastně lhostejné, že jejich právo na to být nějak zastoupen, které oni vyjádřili ve volbách, vlastně nic neznamená a že se na ně vlastně může tahle instituce tímto způsobem vykašlat.
Takto by mě zajímalo váš názor na tuhle věc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
