„Naše metropolitní oblast by v letech 2014 až 2020 byla schopna vyčerpat až 12 miliard korun. Reálně si ale myslíme, že bychom mohli získat zhruba polovinu. Vzhledem k tomu, že první výzvy mají být vypsány již ve druhém pololetí letošního roku, musíme nyní co nejrychleji definovat strategické projekty aglomerace a začít intenzivně pracovat na jejich přípravě do stádia, kdy bude možno o dotaci požádat. Netrpělivě proto čekáme na metodiku Ministerstva pro místní rozvoj, která nám konkrétněji ukáže, jaké projekty mohou podporu z evropských fondů získat,“ řekla primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková po společném jednání.

Pardubice, Hradec Králové a některá další sídla z jejich okolí mají v současné době seznam projektů, které by mohly být s pomocí evropských dotací naplněny. Pardubicku by dotace měly pomoci například v dopravě a to nejen při výstavbě a modernizaci silnic či cyklostezek, ale také při budování inteligentního dopravního systému, který by zlepšil průjezdnost městy a v Pardubicích například i při modernizaci vozového parku a odbavovacího systému dopravního podniku, či rozšíření trolejbusových tras.

V oblasti životního prostředí chtějí Pardubice využít dotace prioritně k řešení odpadového hospodářství a budování protipovodňových staveb. Oblast vědy a vzdělávání bude z převážné většiny v režii Univerzity Pardubice a královéhradeckých vysokých škol. Evropské dotace chtějí využít k vlastnímu rozvoji směrovanému například do rozvoje medicínských bioaplikací, zřízení biotechnologického centra či klastru biomedicínských aplikací.

Prostřednictvím ITI mají čerpat evropské dotace oblasti, které mají pro ČR klíčový význam z hlediska ekonomického růstu a mezinárodní konkurenceschopnosti. Kromě Hradecko-pardubické a Ústecko-chomutovské aglomerace jsou jimi Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a Olomouc. Zatím není jasné, jaký objem z prostředků EU na rozvoj metropolitních oblastí v letech 2014 až 2020 připadne.

Nataša Hradní
tiskový úsek