„Po obvodu kmene rozmístíme zvukové sondy. Poklepem obyčejného kladívka do kovové hlavy každé ze sond postupně vyšleme do dřevního válce kmene zvukovou vlnu. Každá z ostatních sond pak jednotlivě zaznamená dobu, za kterou se k ní zvuk dostane. Software údaje vyhodnotí a graficky znázorní na průřezu stromu. Zdravým dřevem se zvuk šíří rychleji, ve dřevě napadeném houbou zpomalí a dutinu obejde,“ přiblížil fungování akustického tomografu Vladimír Másílko z městského odboru životního prostředí.
„Přístroj nám dává potřebné údaje pro zjišťování kvality dřeva a je doplňkem pro rozhodování, zda strom pokácet nebo ne. Dokáži si však představit tomogram, tedy grafický výstup z akustického tomografu, který by jednoznačně ukázal na nutnost pokácení stromu. Zatím jsme však takový případ zaznamenali pouze dvakrát,“ doplnil Másílko.
I strom s dutinou může být zdravý
K zemi musí jít stromy, u kterých akustický tomograf zjistil, že hniloba nebo tvar dutiny ohrožuje stabilitu stromu. „Někdy nás ale může strom zmást. Pokud je uvnitř voda nebo led, zvuk se šíří podobně jako dřevem a defekt se neukáže. Tyto nepřesnosti se však snažíme odstranit větším počtem měření,“ upozornil na úskalí, která může vést k nesprávným závěrům David Marek z odboru životního prostředí.
I strom s dutinou ale může být zdravý a dál růst. Mezi nesčetné faktory, kvůli kterým musí „jít strom k zemi“, patří narušení stability stromu nějakou mimořádnou událostí, například nešetrným zásahem při stavební činnosti nebo zásahem blesku. V neposlední řadě se i v Jihlavě čím dál častěji objevuje nezvaný návštěvník lesů – kůrovec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
