O klienty Domácího hospice Bárka, který spadá pod Oblastní charitu Jihlava, se starají lékaři, sestřičky a v případě potřeby i psychoterapeuti nebo duchovní. Pokud si ale myslíte, že v domácnostech, kam pracovníci hospice docházejí, panuje jen smutek, jste na omylu. Přesvědčil nás o tom jeden z klientů – usměvavý Jan Schoula.

„Dobrý den, já jsem Schoula,“ tiskne mi srdečně ruku 77 letý muž, který kvůli nemoci přišel o obě nohy. „Podívejte, zrovna támhle mi leží Ježkovy oči,“ ukazuje mi s úsměvem na stolek pod oknem, kde je květnové vydání našeho magazínu. „Víte, já čtu moc rád. Mám švagra redaktora a ten mi vozí každý týden z Prahy časopisy a noviny,“ povídá mi vitální senior.

Byt pana Schouly a jeho manželky Pavly na sídlišti Březinova je plný fotek jejich dětí a vnoučat. „Tohle je třeba náš Honzík, adoptovali jsme si ho, když byl malý kluk. Pochází z Číny. Teď studuje na vysoké škole. A až ji dodělá, jsme domluvení, že se dočkám Honzíka třetího. Já jsem první, on druhý a pak bude vnouček třetí,“ směje se a listuje fotkami v mobilu.