Josef Havlíček * 5. 5. 1899, Praha – † 30. 12. 1961, Praha
Josef Havlíček se v Kladně zásadní měrou podepsal pod návrh a realizaci sídliště Kladno-Rozdělov. Byl vedoucí osobností kolektivu architektů, kteří zpracovali zastavovací plán sídliště, a také hlavním architektem šestice věžových domů, obchodního domu Siréna, experimentálního trojdomu na náměstí Jana Masaryka, bytových domů se severojižní orientací a vložených obchodně-obytných dvojdomů.
„Především díky jeho úsilí, renomé a argumentačním schopnostem vyrostl ve 40. – 60. letech 20. století v Kladně obytný celek, který se svým charakterem zcela vymykal dobovým realizacím,“ řekl Dan Jiránek, primátor Kladna. Věžové domy, které sídlišti dominují, jsou dnes historiky architektury považovány za jeden z vrcholů československé bytové výstavby 20. století – vedle dokonalého (a funkčně dotaženého) dispozičního řešení udivují i svým velkorysým architektonickým pojetím, jež v našem geografickém prostoru nenachází srovnatelný protějšek. I díky kladenským věžákům, nepřehlédnutelné uchvacující architektuře největšího města Středočeského kraje, se v dnešní době Josef Havlíček považuje za jednoho z nejvýraznějších českých architektů 20. století.
„Vedle architektury se Havlíček věnoval i designu nábytku, malířské či sochařské tvorbě. Po celý život udržoval styky s uměleckým světem, s nímž ho mimo jiné pojila i osobnost jeho manželky, sochařky Marty Jiráskové. Nebránil se spolupráci s umělci, kteří byli v dobách nesvobody komunistickým režimem vytlačeni na okraj tvůrčího světa. Některým z nich, zejména Mary Durasové a Haně Durasové, pak dal mimořádnou příležitost etablovat se zpět ve veřejném prostoru, když je pověřil tvorbou domovních znamení na kladenských věžových domech. Tato znamení díky Havlíčkovu výběru umělců představují dnes umělecké dílo nedocenitelné hodnoty,“ uvedl Zdeněk Slepička, tajemník města Kladna.
Nejvýznamnější práce architekta Josefa Havlíčka
Pro Havlíčkovo vnímání architektury byla formativní léta po první světové válce, která dala vzniknout okruhu později světoznámých avantgardních umělců a tvůrců. Havlíček studoval architekturu jak na pražské technice (1916–1924), tak na Akademii výtvarných umění (u profesora Josefa Gočára, 1923–1926). Po prvních realizacích bytových domů získal značnou pozornost nejen odborné veřejnosti svým soutěžním návrhem na přemostění Nuselského údolí z roku 1927. V jeho vizi měly funkci pilířů mostovky plnit obytné domy, což vyvolalo četné diskuse – ostatně dodnes jde o oblíbený příklad nekonvenčního urbanisticko-technického řešení, na němž odborná komunita oceňuje jeho velkorysost.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV