Na začátku besedy seznámil projektant Ing. arch. Jiří Plašil občany s nejpodstatnějšími zapracovanými změnami, o které se nový návrh liší oproti původnímu plánu, projednávanému s veřejností v roce 2013. Architekt Plašil na rozdílovém výkresu ukázal, které plochy jsou nově navrženy k zastavění nebo naopak. V následné diskuzi na dotazy odpovídali společně s projektantem také náměstkyně pro územní plánování, veřejnou zeleň a životní prostředí a určená zastupitelka Karolína Hrbková, statutární náměstek Jan Korytář a pracovníci Odboru hlavního architekta libereckého magistrátu.

„Ve Vesci jsme řešili stále ještě řešíme oblast Dlouhá - Šumná a budoucí zástavbu v této oblasti. Tato oblast je velice důležitá, protože navazuje na areál u Císařského kamene a areál u Tajchu a kolem Lučního potoka, kde je veden biokoridor a vyskytují se zde zvláště chránění živočichové,“ vysvětlila náměstkyně Hrbková a pokračuje: „změn příliš mnoho zatím není, podrobnější studie se zpracovává, nechali jsme udělat podrobnější dopravní posouzení této lokality a jednáme dále o tom, kolik rozvojových ploch a jak velké mají v té oblasti být.“

Podle očekávání se lidé nejvíce zajímali o dlouhodobě problematickou oblast v Doubí, tou je oblast u Makra a využití plochy pro velkokapacitní obchod kolem Makra. „Některé změny jsme vyjednali a zapracovali v této fázi územního plánu. Například návrh 71. změny územního plánu, kdy část pozemků byla navržena k převedení na zeleň a zbytek byl určen pro bydlení,“ uvedla Hrbková a vysvětlila: „plochy stabilizované pro velkokapacitní obchod, dnes částečně zastavené Makrem a částečně volná plocha ve vlastnictví OBI, část pozemků jsme po dohodě s OBI převedli na plochy sportu, aby ten velkokapacitní obchod nebyl nikdy dotažen přímo až k sídlišti a všechny městské pozemky jsou v plochách veřejné zeleně.“

Další problém v této oblasti je dopravní napojení průmyslové zóny Jih. V současném územním plánu je svedený do ulice Minkovická. Napojení do mimoúrovňové křižovatky by bylo lepší řešení. Toto připojení si žádá technické řešení s veškerým protihlukovým opatřením.

„Z pozice doubských vnímáme také vzdálenost rekreační a klidové plochy Špičák, který je daleko, a je složité se tam bezpečně dopravit. Vytvořili jsme systém parků, ve kterých by měly vést zklidněné komunikace. Do budoucna je zde nevyužitý areál, a to plocha doubských rybníků u slepičárny. Dnes toto území není vábné, ale je zde velký potenciál vodních ploch a biocentra a navázaný biokoridor, ty by mohly místním dobře sloužit,“ popisuje Hrbková budoucí zelený přechod (biodukt), který by pěší bezpečně dovedl do této klidové oblasti.