Poradit si s kombinovaným terénem nebylo tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo. Nejkritičtější byly přeběhy z ledu na pevninu a obráceně. „Led je při břehu v důsledku kolísání vodní hladiny velmi nestabilní a závodníci se mohli kdykoliv prolomit,“ popisuje stav některých úseků tratě Adéla Černá, ředitelka závodu. „Trasu závodu jsme však vedli tak, aby si účastnici užili pohybu na ledě co nejvíce, a zároveň nebyla ohrožena jejich bezpečnost. I z toho důvodu byli po celé trati rozmístěni záchranáři,“ doplnila Černá. Na zajištění bezpečnosti se podíleli vodní záchranáři z Českých Budějovic a hasiči z Černé v Pošumaví a Frymburku. Nechyběla ani tradiční vznášedla, která pořadatelé mají k dispozici pro případ rychlého transportu a zároveň jako dozor nad závodníky na ledové ploše. Tyto nevšední záchranné prostředky pořadatelé využívají každoročně, s nimi je zásah na ledové ploše podstatně snazší a rychlejší. „Přesto, že záchranáři nemuseli zasahovat, jsou při takovém podniku, kdy vysíláme běžce na relativně nestabilní led, opravdu potřeba a vážíme si spolupráce s nimi. Bezpečí závodníků je pro nás prioritou.“ Komentoval přítomnost záchranářů Petr Beneš pořadatel závodu.

„Letošní ročník se mi líbil nejvíce. Běžel jsem již předchozí dva – ten první, který byl vedený při břehu Lipna a dost jsem se při něm namočil, i druhý, který se běžel celý po ledě. Ten letošní, kombinovaný byl ale nejlepší. Bylo to pestré, střídání terénů i převýšení mi vyhovovalo, bylo to jiné než v předchozích dvou letech, ale za mě rozhodně nejkrásnější. Moc jsem si to užil.“ Komentoval trať závodu po té, co proběhl cílem, Jan Dolejš – devětašedesátiletý a tím i nejstarší účastník a opravdový matador Lipno Ice Marathonu. V cíli maratonu byl první Jan Francke z Jablonce nad Nisou. Triatlonista, ultramaratonec a čtvrtý nejlepší běžec v závodě Yukon Arctic Ultra 700+km si závod také pochvaloval. „Byla tu jedinečná atmosféra, přijela spousta kvalitních běžců a sportovců, cítil jsem se tu dobře a rád se sem vrátím, je to velmi nevšední závod.“