Za svoji více než padesátiletou sportovní kariéru vyhrál na deset tisíc zápasů. Letos v květnu vyjde II. vydání životopisné knihy „Silný jako Gustav Frištenský“, rozšířené a doplněné o velké množství nových, doposud nepublikovaných dokumentů a fotografií.
Jste pro odstřižení se od ruských dodávek plynu a ropy?Anketa
Slavný prvorepublikový profesionální zápasník prožil mnoho let v Litovli a je zde i pochován.
Narodil se 11. 5. 1879 v obci Kamhajku (dnes část obce Křečhoř) u Kolína. Vyučil se řezníkem. V brněnském atletickém spolku Hellas získal základy v řeckořímském zápasu. Záhy začal vítězit na turnajích. Roku 1900 se stal mistrem Čech v hodu diskem, v roce 1901 mistrem Moravy v řeckořímském zápasu, o rok později zvítězil na mistrovství Rakouska, v roce 1903 vybojoval zlatou medaili na amatérském mistrovství Evropy v Rotterdamu, když v turnaji porazil mistra Německa i mistra Dánska. Za pět let amatérské kariéry vybojoval na 2000 zápasů a ani jednou neprohrál. Dále již následovala činnost na profesionální dráze. S Litovlí je spjat od roku 1909, kdy se tu oženil s dcerou prvního sládka litovelského pivovaru Miroslavou Eldnerovou. V roce 1911 absolvoval turné po Jižní Americe, v roce 1913 po USA, kde si svými výkony získal přízeň amerického publika. V roce 1919 reprezentoval naši vlast na Sportovních hrách spojeneckých armád v Paříži. Na trůn profesionálního mistra Evropy nastoupil ve svých padesáti letech - v roce 1929. Jako profesionál slavil na 10 000 vítězství. Zápasil 40 let, vítězil ještě po své padesátce. Jeho atletická postava lákala i filmové tvůrce. Proslavil se zejména v titulní roli ve filmu Pražský kat. V období okupace byl pro finanční podporu poskytnutou rodinám postiženým nacistickou perzekucí vězněn. I po válce ještě exhibičně zápasil. Titul zasloužilého mistra sportu obdržel v roce 1956. Zemřel v Litovli 6. 4. 1957.
Jeho životu je věnována nedávno vydaná monografie Břetislava Dytricha S pozdravem síle zdar Gustav Frištenský.
Pamětní bronzová deska na vilce v Litovli v ulici Frištenského, kde mistr žil od roku 1909 až do své smrtí, byla nákladem rodiny Frištenských zasazena v roce 1997.
Hrob Gustava Frištenského se nachází na městském hřbitově v Litovli. Epilog na náhrobku je dílem básníka Petra Bezruče.
Socha Gustava Frištenského zdobí od 8. listopadu 2013 areál před Sokolovnou ve Smetanových sadech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
