Zkameněliny třetihorního rostlinstva i živočišstva se na zdejších hnědouhelných dolech v sbírají více než 150 let. Díky tomu bylo možné provést podrobnou rekonstrukci třetihorních prostředí v severozápadních Čechách. Loni darovaly Severočeské doly několik tisíc fosilií Národnímu muzeu. „I ostatky krokodýlů byly nalezeny v mostecké pánvi,“ překvapuje řečník, jehož dosavadní průzkum skutečně ukazuje, že někdejší příroda připomínala prostředí současných řek a bažin jihovýchodě USA - od Floridy po Washington, jak si prověřil i na vlastní kůži.

„Už dinosauři žrali jehličky z tohoto stromu,“ říká geolog Karel Mach, když na plátně ukazuje fotografii cypřiše bahenního – stromu, který fotografoval v mokřadech jihovýchodní Ameriky. Pár sekund na to prosvítí na soudobou fotografii snímek zkameněliny, kterou našli v uhelném dole Bílina. Diváci jsou překvapeni: obrys zkameněliny z českého Krušnohoří až neuvěřitelně věrně kopíruje živou větvičku dřeviny, která dnes běžně roste třeba na Floridě.

V Čechách už se ale nesetkáme s tímto stromem z rodu tisovců, který vypadá jako kuželka, jejíž pařezová část vyrůstá ve vodě. Nadšený přírodovědec, který žije v Kozlech u Loun a besedoval koncem týdne v knihovně v Lubenci, pouštěl na plátno další „před“ a „po“.