V závěru května Klimkovice podaly na Krajský úřad Moravskoslezského kraje podnět k zahájení přezkumného řízení, jehož cílem je zrušení územního plánu Ostravy pro uvedenu lokalitu.
„Už od roku 2010 vystupujeme proti tomu, aby se další zástavbou více méně propojily Klimkovice a Poruba. Nejvíce nám samozřejmě vadí případné další rozšiřování průmyslové výstavby. Těch důvodů je celá řada a opakovaně jsme na ně upozorňovali,“ řekla starosta Klimkovic Zdeněk Husťák.
Klimkovicím se nelíbí, že by se měla kvůli zástavbě likvidovat další kvalitní orná půda, což je v rozporu s proklamovanou zemědělskou politickou. Nové zastavěné plochy také zhorší hospodaření se srážkovou vodou. Navíc případné rozšíření porubské logistické zóny opět zvýší už tak neúnosné dopravní zatížení Klimkovic, jejichž centrem denně projede průměrně přes 5 tisíc automobilů, z toho 500 kamionů.
„Po dopravní nehodě v roce 2014, kdy kamion ve středu města rozmačkal osobní auto se dvěma lidmi, všechny zainteresované orgány slibovaly okamžité řešení. Do dneška se nic nezměnilo. Důsledkem je další tragická havárie kamionu a tří osobních aut, která se stala letos 11. května na hlavním průtahu městem v místní části Josefovice. Zemřel při ní dvaapadesátiletý občan sousední Vřesiny,“ doplnil Zdeněk Husťák.
Klimkovice si chtějí chránit krajinu také s ohledem na lázně, které se nachází na jejich území. Město proto opakovaně upozorňovalo na lázeňskou vyhlášku, jež vymezuje ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zároveň chrání krajinu v okolí lázní.
„Město Ostrava závažně pochybilo a porušilo právní předpisy, když svým územním plánem umožnilo rozšíření další zástavby občanské vybavenosti, bydlení a objektů pro lehký průmysl podél silnice II/647 mezi Porubou a Klimkovicemi,“ prohlásil starosta Husťák.
„Lázeňská krajina je ve smyslu uvedeného ustanovení lázeňské vyhlášky vymezena jako území využívané v souvislosti s lázeňskou léčbou do vzdálenosti 4 až 8 km okolo přírodních léčebných lázní a musí poskytovat podmínky pro terénní léčbu, případně jinou řízenou fyzickou zátěž a umožňovat volbu klimatických protikladů, kterými jsou střídání závětrných úseků s cestami v otevřené krajině a stinných míst s polohami na slunci, střídání krajinných partií, například louky, skupiny stromů. Z uvedeného lze tedy jednoznačně dovodit, že do vzdálenosti 4 kilometrů okolo, tj. v okruhu 4 kilometrů od přírodních léčebných lázní, se nachází lázeňská krajina. Zařazení území ve vzdálenosti 4 až 8 kilometrů od přírodních léčebných lázní do lázeňské krajiny je potom otázkou konkrétní situace, případně i správního uvážení příslušného orgánu. Vůle původce lázeňské vyhlášky stanovit minimální a maximální rozsah lázeňské krajiny je však nepochybná,“ píše se ve zdůvodnění podnětu. Město Ostrava se nikdy nevypořádalo s připomínkami, které v tomto smyslu k návrhu svého územního plánu obdrželo. Město Klimkovice proto žádá, aby Krajský úřad Moravskoslezského kraje zrušil územní plán města Ostravy vztahující se k dotčeným plochám.
Rozhodnutí klimkovických zastupitelů vítají zejména občané městské části Václavovice. „Podnět, který vedení města podalo na krajský úřad, nám dává novou naději, že ještě nic není ztraceno. Proti výstavbě mezi Klimkovicemi a Porubou a hlavně proti případnému dalšímu rozšíření logistické zóny bojujeme už od roku 2005,“ řekla Anna Pazděrová, členka osadního výboru Václavovic a spolku „Klimkovice, Václavovice, místo pro život“.
Tehdy ještě občanské sdružení vytvořilo v roce 2007 petici proti rozšíření logistické zóny, kterou podepsali téměř všichni obyvatelé Porubské ulice v Klimkovicích, jež je sevřena dálnicí D1 a hlavním tahem mezi Klimkovicemi a Porubou.
„Život tady je rok od roku horší, hluk i znečištění z dopravy narůstá. A vůbec nechápeme, jak je v současné době možné schválit zastavění další zemědělské půdy té nejvyšší bonity. S naší peticí jsme se obraceli postupně na ministerstva dopravy, životního prostředí, zemědělství i zdravotnictví. Všechna nám vždy dala za pravdu, ale vždy nás jen odkázala na nějakou další instituci. Prostě si nás přehazovali jak pověstný horký brambor. Mám k tomu už více jak pět kilogramů dokumentů,“ povzdechla si Anna Pazděrová.
„Víme, jak náročný úkol je příprava a schválení územního plánu a určitě není našim cílem komplikovat Ostravě její další rozvoj. Ale šest let jsem všemi možnými formami a prostředky upozorňovali na pochybení, která se v návrhu objevují. Naše připomínky nikdo nebral příliš vážně. Věříme, že se k nim nyní krajský úřad postaví zodpovědně,“ uvedl Zdeněk Husťák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
