Jedenáct kilometrů dlouhá mladějovská dráha o rozchodu pouhých 600 mm byla zbudována na konci první světové války, aby spojila doly na Hřebči u Moravské Třebové se závodem v Mladějově na Moravě a zajistila přepravu lupku, šamotu a místního uhlí. Po ukončení těžby v roce 1991 se péčí dobrovolníků postupně proměnila v živou technickou památku s provozem výletních vlaků pro veřejnost. Ty jsou od letošního května provozovány opět v celé délce trati.
Neméně zajímavý osud měla parní lokomotiva Henschel 12311 z roku 1913, která na mladějovskou úzkokolejku zavítá z Muzea průmyslových železnic ve Zbýšově. Dvounápravový stroj z německé lokomotivky v Kasselu sloužil v hnědouhelných lomech na Sokolovsku. V padesátých letech se přesunul na Karlovarsko na pionýrskou dráhu, kde byl počátkem sedmdesátých let odstaven jako lokomotivní pomník. V devadesátých letech získal lokomotivu spolek Muzeum průmyslových železnic, který ji po náročné opravě, realizované v letech 2014 až 2017, opět zprovoznil pro jízdy muzejních vlaků na své trati mezi Zbýšovem a Zastávkou u Brna.
Úplně jiný příběh má za sebou mladějovská lokomotiva č. 1, která vznikla na zakázku přímo pro mladějovskou dráhu, a sice jako jediný exemplář svého druhu. Lokomotivka Krauss v rakouském Linci ji vyrobila tovární přestavbou nevyužité lokomotivy typu RIIIc z roku 1918, určené původně na bojiště první světové války. Po dodání do Mladějova sloužila už „Jednička“ na místní úzkokolejce celý svůj aktivní život, a to až do roku 1991, protože se ji nikdy nepodařilo nahradit žádnou modernější motorovou lokomotivou. A na své trati mezi Mladějovem a Hřebčí, nyní už v čele osobních výletních vlaků, ji zdejší spolek Mladějovská průmyslová dráha provozuje i dnes.
Na jedné úzkokolejce se obě lokomotivy v provozním stavu setkají o tomto víkendu vůbec poprvé.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
