Jednou z možností je přestěhování městské knihovny do kulturního domu. Toto řešení by bylo pověstným zabitím dvou much jednou ranou. Objekt v centru města by získal důstojnou náplň, centrum by ožilo dalšími kulturními aktivitami a knihovna by měla moderní prostory pro svou činnost. „Museli jsme proto nejdříve nechat vypracovat studii využitelnosti, abychom zjistili, zda je tento nápad uskutečnitelný,“ vysvětluje primátor Jan Paparega.
Úkolem architekta Petra Nesládka bylo posoudit, zda je možné provozovat v kulturním domě knihovnu a současně zachovat provoz velkého sálu, malé scény i restauračního zařízení. Ze studie vyplývá, že za předpokladu dispozičně provozního rozdělení objektu a dostavby nových přístupových komunikačních jader je to dost dobře možné. „Statici ale ještě nyní musejí posoudit , zda dům takové zatížení unese. Předpokládáme sice, že to s velkou pravděpodobností statici potvrdí, ale je třeba počkat na přesné propočty,“ dodává architekt Petr Nesládek. Podle jeho studie, by byl kulturní dům funkčně rozdělen na dvě hlavní části.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV