Vlastní osazení pomníku sice proběhlo již v polovině srpna letošního roku, slavnostní akt k jeho odhalení se však uskutečnil až nyní, při příležitosti oslav státního svátku výročí vzniku samostatného Československa v roce 1918. Na úvod pietního aktu zazněla česká státní hymna a po ní báseň Eduarda Soukupa Rumburská vzpoura. Báseň vznikla ve zdech terezínské pevnosti, kde si její autor, přímý účastník vzpoury odpykával tvrdý trest. O tom, že pietní akce svým významem přesáhla daleko za hranice regionu, svědčila přítomnost řady významných hostů.  Představitelé města Nový Bor zde uvítali delegaci z města Rumburk v čele se starostou města Jaroslavem Sykáčkem, neboť je to právě rumburská vzpoura, která obě města historicky úzce spojila. Starosta města Nový Bor Jaromír Dvořák seznámil přítomné zejména s průběhem obnovy pomníku a jeho technickými a uměleckými parametry, Jaroslav Sykáček pak za město Rumburk hlavně poděkoval za všechny aktivity, jimiž Nový Bor historii rumburské vzpoury oživuje. Delegaci Libereckého kraje vedl hejtman Martin Půta. Ten ve svém projevu nastolil otázku obrany vlasti v historii i ve světle současného dění. Mezi účastníky aktu byli i zástupci Ministerstva obrany ČR, které nemalou dotační částkou přispělo na obnovu pomníku, a členové Sdružení za obnovu pomníku Rumburských hrdinů, z jejichž iniciativy byla akce obnovy pomníku zahájena. Poklonit se památce rumburských hrdinů přijeli i zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské, Památníku Terezín, Klubu českého pohraničí i Obce Čs. baráčníků v Rumburku. Pozvání přijali i vojáci z 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany Liberec, zástupci církve, místní školy a široká občanská veřejnost. I když se akce netěšila takové návštěvnosti, o níž hovořil ve svém historickém vstupu Vladislav Jindra, kdy oslavy vzpoury probíhaly za účasti tisíců hraničářů, přesto můžeme obnovu pomníku považovat za první významný krok směrem k návratu zašlé slávy. Vladislav Jindra vzpomenul hlavně na ty, kteří se o vybudování pomníku v roce 1923 zasloužili, připomněl pak i události, které vedly v roce 1940 k jeho zničení nacisty. Na Vladislava Jindru poté navázal Josef Doškář, který zmínil aktivity, jimiž Sdružení za obnovu pomníku Rumburských hrdinů přispělo k současnému obnovení pomníku. Zmínil však také další záměry sdružení, jejichž cílem je rozšířit název školy U Lesa tak, aby opět nesla jméno prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Po úvodních slovech byl pomník symbolicky odhalen přestřižením trikolory Jaromírem Dvořákem, Martinem Půtou a Josefem Doškářem a přítomné delegace uctily památku hrdinů položením květin. Poslední slovo pak patřilo vojenskému kaplanovi, který zhodnotil vzpouru z vojenského hlediska jako čin předem odsouzený k neúspěchu, však právě proto jako velmi statečný. Závěrem zazněla z jeho úst modlitba a celý pietní akt ukončil vojenský trubač tóny Večerky. Hudební doprovod pietního aktu zajišťoval žesťový kvintet teplické konzervatoře.