Se stejnými podněty se Olomoučané obracejí pravidelně nejen na městskou policii, ale také na vedení města. Primátor Olomouce proto svolal pracovní skupinu složenou ze zástupců sociálního odboru, policie, strážníků a neziskových organizací, které mají tuto oblast na starosti. Z výsledku jednání vyplynulo, že situace není oproti předchozím letům v ničem mimořádná a že existuje jen velmi málo nástrojů, jak ji řešit.

Tento problém se totiž ve městě objevuje každé léto, kdy se ke skupinkám místních přidávají tzv. pendleři. „Víme, že problémové skupinky lidí, ať už z Brněnska nebo Ostravska, berou Olomouc jako průjezdní město. Vystupují tady, sdružují se. Snažíme se je mít pod kontrolou buď státní, nebo městské policie. Nelze se jich zbavit, protože pakliže se nedopouští vyloženě protiprávního jednání, nic nám neumožňuje je z města vytěsnit. Musíme vycházet z platné legislativy,“ vysvětlil primátor města Miroslav Žbánek. Spolupráce sociálního odboru města, městské i státní policie, Charity, Společnost Podané ruce a dalších neziskových organizací podle něj funguje na výbornou. „Z naší strany probíhá koordinace, jinak si předávají podněty a informace mezi sebou a většinou postupují v řešení problémových případů společně,“ ujistil primátor.

Problémových osob je menšina

Stejné problémy řeší všechny zainteresované organizace každé léto. „Situace je opravdu dlouhodobě stabilní. Někdy se strhne taková vlna, hlavně na sociálních sítích, kam lidé dávají fotky těchto skupinek a vzniká tím dojem, že město nebo neziskové organizace nic nedělají. Tak to ale rozhodně není. Ačkoli u lidí bez domova řešíme především zimní období, také v létě jim všechny organizace aktivně nabízejí své služby a pomoc. Bohužel, někteří z nich o ně nestojí,“ komentovala náměstkyně primátora Kateřina Dobrozemská s tím, že zatímco dříve bylo na ulici přes 400 lidí, dnes můžeme mluvit o čísle polovičním. „Vyloženě problémových je z toho jen malá skupina osob. Charita Olomouc například provozuje 60 lůžek pro seniory, kteří byli na ulici i s vážnými zdravotními či duševními obtížemi. Bohužel dalších 80 lidí je v pořadníku,“ dodala náměstkyně.

Nejčastěji se lidé bez domova sdružují v přednádražním prostoru a v okolních ulicích Kosmonautů a Masarykova, ale také ve zdemolovaném objektu u Klášterního Hradiska, v Blanické ulici či na Lazcích kolem zdejší prodejny Lazenka. „Squaty“ v objektech, o které se jejich majitelé nestarají, nechávají je chátrat, je těžké zrušit. Město se snaží tyto majitele kontaktovat a domluvit se na dalším postupu.