Olomouc je dnes díky již dokončeným nebo rozestavěným protipovodňovým opatřením chráněna výrazně lépe než tehdy. Jelikož tato opatření ale ještě nejsou hotova, vyhráno tak Olomoučané ještě nemají.

V době klimatických změn je právě voda klíčovým živlem. Může jí být málo a v určitých momentech zase až příliš mnoho. „Ačkoliv si nyní připomínáme 25 let od ničivých povodní, stále v celé České republice chybí opatření, která by zadržela v krajině vodu. To je zásadní věc, ať už řešíme povodně nebo sucho, neboť sucho a povodně jsou stále dvěma stranami téže mince,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka. Zdůrazňuje, že povodně se opakují i po letech sucha a že v době klimatických změn se čím dál častěji setkáváme s extrémními přívalovými dešti nebo se situací, kdy unavená půda není schopna absorbovat nečekané příděly vody z dešťů. „Proto je i v době postupného oteplování a sucha nutné pokračovat v budování dalších etap protipovodňové ochrany Olomouce. Vzhledem k tomu, že největším vodním tokem na území města je řeka Morava, budování protipovodňových opatření bylo zahájeno nejprve zde,“ říká Petr Loyka.

V Olomouci to jde přírodě blízkou cestou

Pro protipovodňová opatření v Olomouci je přitom typické, že tam, kde to je možné, jdou cestou přírodě blízkých opatření. V případě řeky Moravy je jejich smyslem zkapacitnit koryto řeky tak, aby bylo schopné nejen provést městem povodeň s průtokem 650 m3 s-1, tedy 380 letou povodeň, ale také začlenit řeku do organismu města a vytvořit vhodné podmínky pro její oživení. Jedním z nejvýznamnějších podkladů pro splnění uvedených cílů je „Studie urbanistického a ekologického začlenění koryta řeky Moravy do struktury města Olomouce“, z roku 2002. Tři stěžejní autoři, architekt Jiří Löw, profesor Otakar Štěrba a architekt Antonín Novák (DRNH architektonická kancelář), výrazně ovlivnili nejen řešení protipovodňové ochrany, ale i pohled na řeku ve městě. „Asi málokdo ví, že tato 20 let stará studie obsahovala architektonický návrh kamenného nábřeží včetně obou mostů. Ve fázi podrobnějšího zpracování projektové dokumentace se město obrátilo na architekta Nováka jako autora původní architektonické koncepce, aby se ujal návrhu podoby nového mostu na Masarykově třídě,“ prozrazuje Petr Loyka. Ano, jde o právě most Václava Rendera, který byl 30. června 2022 úspěšně uveden do provozu.