Církev objekt považuje historicky za svůj majetek. Vedení opavské radnice je naopak přesvědčeno, že budova na restituční seznam nepatří, existuje totiž prohlášení, podle kterého jí mělo město zastoupené Jednotným národním výborem od církve v roce 1949 koupit. Církev však tvrdí, že za prodej nikdy nedostala peníze a proto je podle ní neplatný. Podle katastrální knihy pak byla budova v roce 1955 převedena na stát.
Stát v roce 2014 žádost církve poukazující na restituční nárok zamítl a budovu ze seznamu vyjmul.
Církev měla tří roky na to, aby mohla celou záležitost rozporovat u soudu. Těsně před vypršení lhůty žalobu k soudu podala. „Jelikož město není účastníkem sporu, těmi jsou husitská církev a stát, nezbývá mu, než čekat na rozhodnutí. Smutné je, že se spor o vlastnictví stále protahuje a brzdí tak nutnou rekonstrukci objektu. Tu mělo město v plánu provést, samozřejmě ale pouze v případě, že by budova byla v jeho majetku,“ uvedl náměstek primátora Josef Stiborský.
Otázkou je, zda po rozhodnutí soudu bude ještě co opravovat. Objekt je totiž v dezolátním stavu a další odklady rekonstrukce už pro něj mohou být fatální.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
