Inkluze žáků by ale podle vedení města měla být nastolena až poté, kdy stát vytvoří školám a jejich zřizovatelům odpovídající podmínky. Novelu ale už schválili poslanci a teď leží na stolech senátorů, na exkurzi ve školách proto byli pozváni také senátoři z regionu, dorazila pouze senátorka Miluše Horská.
„Otázka inkluze je řešitelná, ale rozhodně ne ve stávajících podmínkách – vzdělávání všech dětí v hlavním vzdělávacím proudu bez personálního a ekonomického zajištění může významně snížit úroveň znalostí všech dětí, o zatížení ekonomiky země nemluvě,“ řekl primátor města Pardubic Martin Charvát. „Školní vzdělávací programy pro děti různých mentálních úrovní jsou momentálně upraveny přesně podle jejich schopností. Z praxe je zřejmé, že děti s nižším IQ, podle něhož jsou pak odborníky zařazovány do základní, respektive praktické školy, mohou zažít pocit úspěchu ve vzdělávání, což je pro sebevědomí každého jednotlivce dost podstatné. Zároveň učitelé z běžných škol nemusejí výrazně pomalejšímu žákovi přizpůsobovat tempo výuky,“ dodal primátor.
Jeho slova potvrzuje náměstek, do jehož gesce školství spadá, Jakub Rychtecký. „Dnes jsme měli konkrétní příležitost porovnat si formu vzdělávání a vědomostní úroveň na dvou našich školách pro mentálně rozdílné děti. V obou navštívených třídách vládla pohoda a všechny děti se aktivně zapojovaly do výuky, i když dovednosti v těchto třídách byly různé a neporovnatelné,“ popsal pocity po exkurzi náměstek. „Město Pardubice rozhodně podporuje začleňování znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu - dokladem je i začlenění tří set žáků se specifickými vzdělávacími potřebami do našich škol. Chceme ale, aby se tak dělo zodpovědně a velmi citlivě. Pokud senátoři zákon schválí a vstoupí v účinnost před změnami systému financování škol, mám obavy, že školy nebudou personálně, vybavením ani kapacitně schopny reagovat. Apelujeme proto na senátory, aby to zohlednili při svém rozhodování,“ dodal náměstek.
Proinkluzivní snahy vycházejí z teorie, že dětem s mentálním postižením bude lépe v kolektivech s dětmi s inteligencí mnohem vyšší. „Opak je pravdou – tyto děti se ve třídách často trápí a svůj neúspěch kompenzují jinak, například agresí nebo rezignací na vzdělávání se. Navzdory hojně opakovaným pedagogickým mýtům zde nepomáhají žádná podpůrná opatření,“ uvedla na základě osobních zkušeností ředitelka ZŠ Prodloužená Jana Smetanová.
Praktické školy vzdělávají děti po menších skupinkách, vyučují je specializovaní pedagogové, kteří si dokáží poradit se všemi hendikepy, které těmto dětem snižují schopnost se soustředit a učit se. „Žáci s lehkým mentálním postižením, nebo ti tzv. „hraniční“, kteří se vzdělávají na klasické škole, ve většině případů nedokončí druhý stupeň a tedy nemají základní vzdělání. Naši školu v nastaveném vzdělávacím programu děti dokončují a mají tak větší šanci v životě uspět,“ řekla ve shodě s vedením města také Daniela Ročková, ředitelka Základní školy praktické Artura Krause.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pardubice.eu
