Zatímco u nástrojů ITI je požadovaná částka stanovena v Dohodě o partnerství, kterou Česká republika uzavřela s Evropskou unií, peníze na IPRÚ nemají v Dohodě žádnou zvláštní alokaci. Počítá s nimi až Národní dokument k územní dimenzi, který však některá ministerstva jako řídící orgány pro přípravu výzev na projekty v novém programovém období EU nepříliš respektují.
„S kolegy, primátory statutárních měst ČR, jsme se shodli, že je nutná koordinace našich agend a postupů, které vedou k získávání evropských dotací. Příkladem můžou být fondy ITI, kde se území a dotace do něj řeší z globálního hlediska, které přesahuje hranice měst i regionů,“ řekl k jednání pardubický primátor Martin Charvát.
Jednání Komory statutárních měst se týkalo také aktuálně projednávané legislativy. Zazněly informace o zákonu o provozování hazardních her, financování sociálně právní ochrany dětí na obcích, novele zákona o ochraně zemědělského původního fondu, novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a dalších právních předpisech.
Podobně členská statutární města Svazu měst a obcí ČR upozorňují, že není možné, aby Nejvyšší kontrolní úřad pouze rozšířil počet kontrolních orgánů (jak s tím počítá projednávaná novela zákona), aniž by se zrevidovaly kompetence všech stávajících kontrolních subjektů. Už dnes se totiž samosprávy potýkají s duplicitou a často i multiplicitou kontrol, kdy je různé orgány kontrolují na totéž, často však dochází k různým a - jak potvrzují soudy - mnohdy také nesprávným závěrům.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pardubice.eu