Pavlovská expozice uspěla v konkurenci 13 dalších projektů. Porotci se přitom v kategorii Muzejní počin zaměřili na aktivity, které vedly k významnému či dlouhodobému zkvalitnění sbírkotvorné činnosti, péče o sbírky, významnému obohacení sbírek nebo zpřístupnění oblasti důležité pro ochranu přírody a krajiny či kulturní dědictví.
„Všechny nominované instituce se blýskly tím nejlepším. O to cennější pro nás druhé místo v kategorii Muzejní počin roku 2016 je. Za vznikem Archeoparku Pavlov stojí obrovský kus práce i kooperace opravdových kapacit ve svých oborech. Výsledkem je nebývalá souhra světově významné lokality, vystavovaných sbírek i unikátního architektonického řešení, kterou svým zájmem oceňují také návštěvníci. Jen od začátku dubna se jich do Archeoparku přišlo podívat bezmála dvanáct tisíc,“ uvedl Petr Kubín, ředitel Regionálního muzea v Mikulově, pod které Archeopark Pavlov spadá.
Autorem libreta expozice, která přenáší návštěvníky zpět v čase do doby, kdy pod Pavlovskými vrchy žili lovci mamutů, je mezinárodně proslulý profesor Jiří Svoboda z Archeologického ústavu Akademie věd. Výstava je díky němu nejen atraktivní, ale obsahově kvalitní a bohatá. „Návštěvníci si mohou prohlédnout nejrůznější nástroje, umělecké předměty, ostatky zvířat a dokonce autentický hrob tří záhadným způsobem uložených paleolitických mužů. Do života pravěkých lidí je vtáhne i několik multimediálních show – takzvaných videomappingů. Na ploše více než 500 metrů čtverečních se tak snoubí moderní technologie s klasickou muzejní prezentací,“ popsal Kubín.
I budova muzea se pyšní prestižními tituly
Půda kolem Dolních Věstonic a Pavlova, ve kterém se Archeopark nachází, vydává paleolitické artefakty a kosterní pozůstatky pravěkých lidí i zvířat již po několik staletí, a stala se proto národní kulturní památkou. Tým archeologa Karla Absolona tu ve 20. letech minulého století vyzvedl ze země i proslulou Věstonickou venuši. A jeden takový nález předznamenal i podobu samotného muzea. „Součástí expozice se stala i ‚skládka' mamutích kostí, kterou odhalili archeologové při zahájení stavby v roce 2014. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout ostatky pravěkých zvířat a osídlení přímo v místě jejich nálezu,“ popsal další unikát Archeoparku ředitel Kubín.
Samotná budova muzea se ostatně pyšní prestižními tituly Stavba roku 2016 nebo Stavba Jihomoravského kraje. Vzešla ze spolupráce architektů Radko Květa a Pavla Pijáčka a téměř celý výstavní prostor ukrývá v terénní vlně pod zemí, protože nálezy z doby lovců mamutů jsou ukryté čtyři až pět metrů hluboko.
Soutěž Gloria musaealis vyhlašují organizátoři ve třech kategoriích – Muzejní výstava roku, Muzejní publikace roku a Muzejní počin roku – a celkem se jí letos zúčastnilo 51 muzeí a galerií z celé České republiky s 81 projekty. Do finále se mezi Muzejní počiny nominovaly kromě Archeoparku i Oblastní muzeum Praha-východ s projektem „Památník národního útlaku a odboje“, Galerie moderního umění v Hradci Králové s „Rekonstrukcí budovy Galerie moderního umění“ a Vlastivědní muzeum v Olomouci se „Zámeckou expozicí Čechy pod Kosířem“.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
