Výstava „Zdeněk Burian – malíř ztraceného času“, kterou zorganizovala knihovna ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví a panem Josefem Ptáčkem, potrvá do konce února a kromě obrazů na panelech nabízí i knihy, kalendáře a další předměty s obrazy zmíněného autora. Jak mimo jiné řekl při středeční vernisáži výstavy její iniciátor a velký Burianův obdivovatel Josef Ptáček, o výjimečném talentu Z. Buriana svědčilo už to, že byl ve svých 14 letech přijat na akademii výtvarných umění. Tam byl necelé dva roky a v 16 letech se začal živit jako ilustrátor. Za svůj život vytvořil Zdeněk Burian na 13 500 děl určených k reprodukci (ilustrace, obálky pro knihy a časopisy atd.) a množství děl v rámci volné tvorby. Jeho kvašová technika se označuje za nepřekonatelnou. Velmi známé jsou jeho ilustrace knih Karla Maye, Julese Verna, Jaroslava Foglara, Jacka Londona, Rudyarda Kiplinga a dalších světových autorů. Mezinárodního uznání se Burianovi dostalo především za rekonstrukce prehistorických zvířat a rostlin, které vytvářel ve spolupráci s paleontologem Josefem Augustou a dalšími odborníky.
Zdeněk Burian neměl vůbec snadný život, hlavně během studií zakusil i velkou chudobu a musel si přivydělávat nošením zavazadel pro cestující nebo malováním reklam do výloh. Přesto prozradil Josef Ptáček účastníkům vernisáže i několik veselých událostí z Burianova života – například to, jak se „pomstil“ přísnému profesoru Augustovi, který ho nutil opakovaně předělávat ilustrace, tím, že namaloval Augustův obličej k postavě pravěkého opočlověka (Augusta to prý naštěstí vzal s humorem).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
