„Bezdomovectví je synonymem pro extrémní sociální vyloučení, jemuž je chudoba jak příčinou, tak důsledkem. Jako závažná forma sociálního vyloučení představuje kontinuální společenský fenomén, jehož řešení si vyžaduje komplexní přístup. Proto náš akční plán koresponduje s výstupy lokální studie Fenomén bezdomovectví, kterou jsme si nechali zpracovat, z národní koncepce prevence a řešení problematicky bezdomovectví a dalších odborných materiálů,“ sděluje Jiří Kuthan, radní pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví.
Přestože jsou na území města Plzně dostupné sociální služby, které svoji činnost zaměřují na lidi bez domova, chybí například terénní program. „Znamená to zřídit tým lidí, který bude vyhledávat a kontaktovat osoby bez přístřeší nebo ty, jež jsou bezdomovectvím ohroženi v jejich přirozeném prostředí, a informovat je o rizicích spojených se životem na ulici. Důležitou roli bude hrát zejména podpora a motivace k využívání návazných služeb pomoci, a tím k návratu do společnosti. Na takzvaný case management a motivační práci by měl být kladen důraz,“ představuje jedno z připravovaných opatření Alena Hynková, vedoucí odboru sociálních služeb magistrátu.
Podle studie je každý šestý bezdomovec na území města Plzně starší 55 let. Alena Hynková říká, že tito lidé potřebují z důvodu svého zdravotního a sociálního stavu jinou péči než tu, co nabízí azylové zařízení nebo standardní domov pro seniory. „Našli jsme inspiraci v Ostravě, kde Armáda spásy vybudovala a úspěšně provozuje domov se zvláštním režimem. Poskytuje pomoc cílové skupině osob bez přístřeší, které kvůli svému rizikovému způsobu života, jako je například chronické onemocnění, duševní poruchy nebo závislost na návykových látkách, mají sníženou soběstačnost a zhoršený zdravotní stav a vyžadují pravidelnou pomoc jiných osob,“ upřesňuje Hynková. V Plzni je vytipován objekt, který by byl pro danou službu vhodný. Finančně se jedná o náročný projekt. Rekonstrukce budovy by vyšla na zhruba 10 milionů korun a provozní výdaje jsou v souvislosti s kapacitou objektu odhadovány na 12 milionů.
Na poskytování zdravotní péče má odbor sociálních služeb magistrátu uzavřenu smlouvu s Poliklinikou Bory do června příštího roku. Vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu lidí bez domova a soustavnému zvyšování počtu ošetření pacientů nestačí smlouvou daný rozsah péče, ani vymezená částka na úhradu léků a jednorázového zdravotnického materiálu. Proto magistrátu v průběhu tohoto roku vyhlásí novou veřejnou zakázku, která by zmiňované skutečnosti zohlednila. „Velmi častý je u lidí bez domova výskyt závislostí a duševních onemocnění, které mnohdy bývají příčinou bezdomovectví. Trpí kožními chorobami, nemocemi horních cest dýchacích různými infekcemi, ale objevují se u nich také nebezpečné přenosné choroby. Ordinaci praktického lékaře je proto nutné posílit o další specialisty, zejména z oboru venerologie a psychiatrie,“ konstatuje Alena Hynková.
Na základě získaných dat z dotazníkového šetření v únoru letošního roku největší skupina bez stálého bydlení, která představuje 32,4 procent z celkového počtu, sestává z jedinců v kategorii nad 5 let stálého bydlení. Další dvě kategorie s vysokou četností jsou kategorie 1-3 roky a 3-5 let života „na ulici“. Předpokládá se, že tři roky a výše bez stálého bydlení jsou psychologickou hranicí, kdy po tomto období ochabuje vůle po zajištění vlastního bydlení.
Nejpočetnější skupinou lidí bez domova jsou občané s trvalým bydlištěm v Plzni, celkem 47,5 procenta, a Plzeňském kraji 18,9 procenta. Téměř 23 procent dotazovaných byli cizinci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: plzen.eu
