Tento politický proces byl součástí masivní vlny represí provázející prosazování společenských změn po uchopení moci KSČ (Komunistické strany Československa) v únoru 1948. Právě inscenované politické procesy tvrdě zasáhly bývalé vedoucí představitele všech nekomunistických stran. Převážná většina postižených byla trestána za domnělou činnost zcela vykonstruovanou vyšetřovateli StB (Státní bezpečnost). Během výslechů, při nichž vyšetřovatelé užívali násilí, se mnohdy z obyčejných setkání politických přátel stávaly konspirační schůzky a z debat o možnostech politického vývoje přípravy státních převratů.

Jeden z vykonstruovaných západočeských ilegálních politických orgánů měli údajně tvořit bývalý člen krajského vedení ČSSD a přednosta transfuzní stanice při fakultní nemocnici v Plzni MUDr. Antonín Čech s bývalým funkcionářem lidové strany a ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Plzni PhDr. Jindřichem Čadíkem. Ti při svých setkáních snad opravdu mohli uvažovat o vytvoření nadstranického krajského ilegálního národního výboru, přičemž na vedoucí funkci mohli skutečně počítat se sociálním demokratem Antonínem Remešem. Také jejich programové zaměření na obnovu předúnorové varianty socialismu je nejspíš autentické. Obvinění, že předávali špionážní informace celostátní odbojové organizaci Ústředí ilegálních národních výborů v Praze prostřednictvím známého muzikologa Josefa Huttera, se však jeví jako konstrukt StB, neboť již sama existence tohoto ústředí je krajně pochybná.  Přesto ve dnech 28. až 30. června 1951 proběhlo v Plzni, v domě Peklo, hlavní líčení s celkem třináctičlennou skupinou, v němž byli oba západočeští intelektuálové odsouzeni k doživotnímu žaláři. Spoluobviněný bývalý příslušník SNB Josef Sporka obdržel dokonce trest smrti.