„Výstava ukazuje dobové fotografie z povodní i to, jak Plzeň vypadala po nich. Je důležité si tyto události připomínat, jsou sice smutné, ale ukázalo se, že složky integrovaného záchranného systému a členové krizového řízení situaci zvládli skvěle. Nedošlo k žádnému úmrtí,“ zdůraznil primátor města Plzně Pavel Šindelář.
Jiří Šneberger, tehdejší primátor Plzně a šéf krizového štábu, vyzdvihl především skvělou spolupráci mezi krizovým štábem a všemi složkami, které při povodních pomáhaly – profesionálními i dobrovolnými hasiči, záchranáři, armádou, Policií ČR, městkou policií a dalšími, jako byli například pracovníci Vodárny Plzeň apod.: „Ta spolupráce byla úžasná, i když všichni pracovali na hraně svých možností. Měli bychom poděkovat především jim, protože dokázali v Plzni zajistit jak infrastrukturu, tak bezpečnost.“
Tehdejší i současná vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně Dagmar Svobodová Kaiferová vzpomínala, že v práci byla nepřetržitě už od první vlny dešťů 8. srpna 2002. Tehdy s kolegy připravovali evakuaci obyvatel Koterova, k níž nakonec nedošlo. Řekla, že z dnešního pohledu vlastně pracovali v jakémsi retrostylu: „Hlášení se posílala faxem, e-mail fungoval jen občas. Nevěděli jsme přesně, co se na toku děje. Informace jsme tedy mohli získat jen z vizuálních kontaktů, proto pracovníci magistrátu, policisté či hasiči museli vyrážet do terénu a zjišťovat, jaká je na tocích situace. Informace od nich se u nás kumulovaly a z toho se vytvářel obraz toho, co se děje. To je v současnosti už nepředstavitelná situace. Dnes sedím u počítače, podívám se, jak to vypadá v Klatovech a Přešticích a podle toho modeluji, co se stane u nás v Plzni.“
Vedoucí magistrátního odboru bezpečnosti prevence kriminality a krizového řízení Aleš Průša připomněl, že na vzpomínkové akci jsou také k vidění ukázky záchranářské techniky, které byla k dispozici před dvaceti lety a v současnosti. „Máme například k dispozici gumotexové zábrany proti vodě, využíváme moderní technologie, vyvinuli jsme aplikaci Bezpečná Plzeň, zkvalitnil se varovný informační systém a další,“ uvedl Aleš Průša.
Primátor města Plzně zdůraznil, že dnes by Plzeň při srovnatelných povodních dopadla lépe: „Byla udělána významná protipovodňová opatření, například úpravy břehu Berounky, protipovodňové zdi v Radobyčicích, čištění dna řek i dobudování a vylepšení kanalizace v některých místech Plzně. Vyvinuly se technologie, které dokážou lépe informovat obyvatele i lépe predikovat, jak se bude situace vyvíjet. Město dnes využívá k nepřetržitému mapování situace drony, má také ‚digitální dvojče‘, tedy digitální model, který simuluje nejrůznější situace.“
Výstava fotografií a textů bude k vidění v prostoru před radnicí u morového sloupu do 30. srpna, vnitřní část výstavy bude v mázhauzu radnice do 15. září.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
