Velikonoce v dnešní době vnímáme v podstatě dvojím způsobem, ale pokaždé jde o „zmrtvýchvstání“ - jednak jako oslavu vzkříšení Ježíše Krista a jednak jako vzkříšení přírody k novému životu. Všechny výklady Velikonoc tedy spojuje společné téma smrti a zrodu nového života, v otázce původu těchto svátků se však názory rozcházejí. Jejich počátky však s největší pravděpodobností sahají do pohanských dob, kdy lidé oslavovali příchod jara a plodnosti - symbolizované tradičními vajíčky - což při tehdejším způsobu obživy znamenalo klíčovou životní otázku.

Ať už se jedná o jakékoli pojetí Velikonoc, vždy jsou spojené s vítáním jara. Toto roční období se lidé snažili odpradávna přenést různými způsoby i do svých domovů, například v podobě obilí zasazeného v miskách a talířích. Zvykem bývalo také nosit do kostela vrbové a lískové proutky a pučící jívové větve - kočičky - které si lidé ozdobené a posvěcené vystavovali doma za svatými obrázky. S Velikonocemi je zkrátka spojeno velké množství rozličných tradic a zvyků, zároveň bývají tyto svátky plné nejrůznějších řemeslných dovedností.