„V tomto místě stále funguje nezaměnitelné libeňské genius loci. Chceme ho udržet a vrátit nejen Libeňákům jeden z mála zachovalých společenských prostor a sálů. Rádi bychom zde pořádali výstavy, společenské akce, setkání, přednášky apod.
Zároveň chceme v tomto prostoru vzdát hold Libni a jejím obyvatelům a rodákům. Především spisovatelům Hrabalovi, Lustigovi, Štorchovi a dalším. Věříme, že až nám Covid 19 umožní naplno otevřít, vše bude nachystáno,“ vysvětluje radní Prahy 8 Michal Švarc.
Pro výběr právě tohoto sálu se městská část rozhodla hned z několika důvodů. Jedná se totiž o poslední zachovalý autentický libeňský společenský a komunitní sál. Dříve jich v oblasti Libně byly desítky, např. Vlachovka, U Kroftů, U Ferklů, Čechie apod. V domě, kde se sál nachází, dříve bydlel Eduard Štorch a do restaurace sem chodil jak Bohumil Hrabal, tak Arnošt Lustig. Bohužel, ani jeden z těchto světově proslulých libeňských spisovatelů nemá v Praze expozici, která by jejich život a díla připomínala. Pro volbu vytvořit muzeum Libeňské návraty formou pronájmu sálu vedly městskou část také ekonomické důvody.
Při jiné uvažované variantě v Löwitově mlýně vycházely náklady na rekonstrukci v řádu desítek milionů korun, které v současné době městská část nemá a navíc se mlýn nachází stále v zátopovém pásmu Rokytky. „Za pronájem patří dík soukromému majiteli nemovitosti, který se spokojil s rozumnou výší nájmu a svůj prostor poskytnul pro obecně prospěšný účel. Doposud zde byla provozována muslimská modlitebna, na kterou si místní obyvatelé stěžovali mimo jiné i kvůli problémům s parkováním nebo produkováním odpadu. Je symbolické, že Libeňské návraty vznikají v roce, kdy si připomínáme 120 let od připojení Libně ku Praze, přesně 20.9.1901. Libeň byla na základě zemského zákona připojena k Praze jako její osmá čtvrť, proto jsme dodnes Praha 8, “ doplnil starosta Ondřej Gros.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
