Dominantním zdrojem znečištění vzduchu v Praze je doprava, konkrétně je zdrojem 95 % prachových částic PM10 a PM2,5. Magistrát chtěl proto ukázat, jak moc se liší znečištění při jízdě osobním automobilem v porovnání s cestou ve vozidle MHD. Ze speciálního měření, které se uskutečnilo na trase Kačerov – Karlovo náměstí, vyplynulo, že cesta veřejnou dopravou může být až dvakrát příznivější variantou pro lidské zdraví než cesta autem.

„Znečištění ovzduší v Praze působí zejména hustá automobilová doprava. Jednou z cest, jak situaci zlepšit a umožnit Pražanům dýchat čistší vzduch, je přivést lidi k veřejné dopravě. Podporujeme proto hlavně elektrickou kolejovou dopravu a zlepšení přestupních vazeb,“ uvádí Adam Scheinherr, náměstek primátora a radní pro dopravu hlavního města Prahy.

„Mnoho lidí se mylně domnívá, že jsou v autě chráněni před škodlivými látkami více, než kdyby se po městě pohybovali bez auta. Studie ze zahraničí ale dokládají, že je tomu přesně naopak. Například v Kodani naměřili až čtyřikrát vyšší emise v kabině auta než při jízdě na kole. V rámci projektu Čistou stopou Prahou jsme proto uskutečnili ukázkové měření prachových částic v Praze,“ říká Lukáš Eršil, koordinátor projektu Čistou stopou Prahou.

V České republice kvůli znečištěnému ovzduší předčasně zemře až dvanáct tisíc lidí ročně (údaje WHO z roku 2016). Největší vliv na to má zejména mikroskopický prach, ale také oxidy dusíku a karcinogenní benzo(a)pyren.

„Částice ze spalovacích motorů jsou pro lidské zdraví oproti jiným částicím zvláště rizikové. Jsou vypouštěny uprostřed ulic, kde lidé dýchají. Obsahují rakovinotvorné, mutagenní a jinak škodlivé látky a jsou tak malé, že jsou okem neviditelné. Lidský organismus proti nim nemá účinné obranné mechanismy. Takové částice se s vysokou účinností usazují v plicních sklípcích, odkud pronikají do krevního oběhu. Mohou také pronikat podél čichového nervu z nosu rovnou do mozku,“ uvádí Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT.