Dominantním zdrojem znečištění vzduchu v Praze je doprava, konkrétně je zdrojem 95 % prachových částic PM10 a PM2,5. Magistrát chtěl proto ukázat, jak moc se liší znečištění při jízdě osobním automobilem v porovnání s cestou ve vozidle MHD. Ze speciálního měření, které se uskutečnilo na trase Kačerov – Karlovo náměstí, vyplynulo, že cesta veřejnou dopravou může být až dvakrát příznivější variantou pro lidské zdraví než cesta autem.
„Znečištění ovzduší v Praze působí zejména hustá automobilová doprava. Jednou z cest, jak situaci zlepšit a umožnit Pražanům dýchat čistší vzduch, je přivést lidi k veřejné dopravě. Podporujeme proto hlavně elektrickou kolejovou dopravu a zlepšení přestupních vazeb,“ uvádí Adam Scheinherr, náměstek primátora a radní pro dopravu hlavního města Prahy.
„Mnoho lidí se mylně domnívá, že jsou v autě chráněni před škodlivými látkami více, než kdyby se po městě pohybovali bez auta. Studie ze zahraničí ale dokládají, že je tomu přesně naopak. Například v Kodani naměřili až čtyřikrát vyšší emise v kabině auta než při jízdě na kole. V rámci projektu Čistou stopou Prahou jsme proto uskutečnili ukázkové měření prachových částic v Praze,“ říká Lukáš Eršil, koordinátor projektu Čistou stopou Prahou.
V České republice kvůli znečištěnému ovzduší předčasně zemře až dvanáct tisíc lidí ročně (údaje WHO z roku 2016). Největší vliv na to má zejména mikroskopický prach, ale také oxidy dusíku a karcinogenní benzo(a)pyren.
„Částice ze spalovacích motorů jsou pro lidské zdraví oproti jiným částicím zvláště rizikové. Jsou vypouštěny uprostřed ulic, kde lidé dýchají. Obsahují rakovinotvorné, mutagenní a jinak škodlivé látky a jsou tak malé, že jsou okem neviditelné. Lidský organismus proti nim nemá účinné obranné mechanismy. Takové částice se s vysokou účinností usazují v plicních sklípcích, odkud pronikají do krevního oběhu. Mohou také pronikat podél čichového nervu z nosu rovnou do mozku,“ uvádí Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT.
Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.
Výsledky měření
Při cestě autem bylo naměřeno průměrně 51 600 částic na cm3, naopak při cestě veřejnou dopravou to bylo pouze 27 600 částic na cm3. Rozhodující pro dané výsledky je v tomto případě vzdálenost od zdroje znečištění – tedy výfuků aut. V autě proto nadýcháme škodlivin více, v metru či při chůzi klidnými ulicemi zásadně méně. V metru byly naměřeny největší koncentrace ve stanicích pod magistrálou (například ve stanici Vyšehrad). Udělat něco pro své zdraví můžeme i výběrem ulic, kterými chodíme. Logicky zde platí, že čím klidnější ulice, tím méně rakovinotvorných látek budeme dýchat.
Znečištěným ovzduším ale samozřejmě netrpí pouze Praha, ale také další česká města a evropské metropole. Jak vyplynulo ze zprávy Kvalita ovzduší v Evropě 2016, v porovnání koncentrace jemných prachových částic je ale Česká republika třetí nejvíce postiženou zemí, hned za Polskem a Bulharskem.
Výsledky měření v Praze, duben 2019
|
|
počet částic* |
LDSA** |
||
|
|
pěšky a metrem |
autem |
pěšky a metrem |
autem |
|
průměr |
27,6 |
51,6 |
63,1 |
81,1 |
|
medián |
20,4 |
26,8 |
51,6 |
65,2 |
|
10 % |
12,8 |
16,6 |
33,8 |
45,5 |
|
90 % |
45,3 |
110,4 |
100,7 |
132,9 |
|
1 % |
11,6 |
13,8 |
31,0 |
39,5 |
|
99 % |
157,7 |
308,6 |
286,9 |
233,9 |
|
délka [s] |
1675 |
1013 |
1675 |
1013 |
**LDSA – Lung deposited surface area – celkový povrch částic zachycený v plicích při vdechnutí v mikrometrech čtverečných na cm3 vzduchu; jedná se o průměrnou hodnotu ze čtyř po sobě jdoucích měřeních
Průměrný počet částic, měření duben 2019
Povrch částic zachycený v plicích, měření duben 2019
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
