„K tomu se ruku v ruce přidává nízké sebehodnocení a nereálná životní očekávání. Mladí lidé bez domova (18-26 let) se proto snaží uniknout z reality života ve společnosti, kterou nezvládají nebo jsou v ní neúspěšní, pomocí drog,“ vysvětluje Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.  Právě drogy jsou látky, které mladé lidi nejčastěji přivedou na ulici.

Armáda spásy ze své zkušenosti poukazuje na fakt, že mladí lidé nemají příliš velký zájem využívat sociální služby, které jim tato organizace nabízí. Jedním z důvodů je neochota dodržovat režim sociální služby, tedy především noclehárny nebo azylového domu, a také nedobrovolné soužití s lidmi, se kterými žít nechtějí. Nepoznali pracovní návyky, nedrží spolu jako starší generace lidí bez domova, nejsou si oporou, mají sklony k agresivnímu chování vůči svému okolí, často se dopouštějí činů v rozporu se zákonem. O budoucnosti neuvažují, žijí tady a teď. Přitom se subjektivně cítí „vysoko“. Vznášejí se, necítí, že mají problémy, věří, že jsou na tom lépe než „ty trosky alkoholici“.