Případné rozpuštění shromáždění je až nejzazší možností, která nemusí vždy dle zkušeností přinést kýžený efekt, neboť by se událost mohla rozšířit do okolních prostor, mohla mít vliv na nezúčastněné osoby a majetek a svolavatel by ji navíc zanedlouho uspořádal znovu. Porušování opatření ze strany svolavatele i účastníků je pak řešeno na místě, nebo ve správním řízení.

Pražský magistrát by uvítal, aby se v době aktuální pandemie koronaviru s ohledem na možná zdravotní rizika nekonala žádná veřejná shromáždění na území metropole. Je však nutné respektovat, že pro pořádání takovýchto veřejných akcí byla vládou ČR stanovena výjimka. Se svolavatelem je magistrát vždy v kontaktu a snaží se na něj apelovat a poučuje jej o platných omezeních. Všechna konaná shromáždění navíc předem formálně splňují veškeré zákonné požadavky.

Úkolem hlavního města je umožnit občanům na základě práva garantovaného ústavou pokojně se shromažďovat. Omezení či odepření tohoto práva je až poslední využitelnou možností, pokud nelze dosáhnout požadovaného účelu mírnějšími prostředky. Rozpuštění samotného shromáždění je tedy tím nejzazším prostředkem, který může správní úřad podle zákona využít.

Konání veřejných shromáždění je ústavním právem a je zakotveno v základní listě práv a svobod. Stojí tedy nad zákony a ani porušování krizových opatření tedy automaticky neznamená rozpuštění shromáždění.

Shromáždění 18. října 2020 s účastí výtržníků

Protestní shromáždění, které se uskutečnilo loni 18. října na Staroměstském náměstí, předčasně ukončil na výzvu magistrátu sám svolavatel, když akceptoval úřadem požadované výrazné zkrácení akce mimo jiné z důvodu co nejkratšího kontaktu účastníků mezi sebou. Program tak byl přibližně poloviční, než bylo původně plánováno. Tehdy měl také úřad informace od policejních orgánů ohledně účasti fotbalových chuligánů i o chystaném neoznámeném průvodu k budově Úřadu vlády, který mohl přerůst v násilnosti. Tyto obavy se pak potvrdily následným střetem mezi chuligány a policií.