„Bydlení pro kvadruplegiky“ České asociace paraplegiků – CZEPA je pilotním projektem v České republice a poskytne zázemí vozíčkářům ochrnutým také na horní končetiny. Jejich bydlení by se tak mělo podobat bydlení jejich vrstevníků a kvadruplegici tak nebudou odkázáni na život v zařízeních ústavního typu.

„Samostatné bydlení má bezesporu výrazný vliv na psychiku těchto lidí. Dává jim nový smysl do budoucna a umožňuje jim lépe se začlenit do společnosti. Kvalitní zázemí posiluje i jejich sebevědomí, což je důležité i pro případné uplatnění na trhu práce. V neposlední řadě těmto lidem zvyšuje sociální dovednosti. Jsem přesvědčen, že takováto pomoc má pozitivní efekt jak pro město, tak samotné klienty,“ uvedl náměstek primátora Ivan Kabický, do jehož kompetencí patří oblast zdravotnictví.

„Důvodem k realizaci tohoto projektu je velký počet zájemců z řad vozíčkářů se osamostatnit, a také to, že se rodinní příslušníci nezvládají o své postižené, i když dospělé děti, starat. Tento typ bydlení je zřizován ve vyspělých státech EU v rámci celosvětového hnutí Independent Libiny,“ upřesnila Alena Jančíková, ředitelka České asociace paraplegiků – CZEPA. „V tuto chvíli není byt vybaven zařízením, jako jsou např. polohovací postele nebo zvedák do vany a skříně a kuchyňská linka jsou nevyhovující. Proto nyní hledáme sponzory nebo výrobce nábytku, kteří by nám pomohli s vybavením,“ dodala Jančíková.

První dva vytipovaní třicetiletí vozíčkáři a asistenti budou bydlet společně v třípokojovém bytě a vzájemně si vypomáhat. Jde o lidi v produktivním věku, právně způsobilé, inteligentní, kteří mohou samostatně pracovat, ale bohužel, jejich pohybové omezení jim dosud neumožňovalo žít samostatně.

„Je mi 32 let, na vozíku jsem třináctým rokem a musím bydlet se svými rodiči, protože nejsem schopen se sám o sebe postarat. S nabídkou bydlení jsem neváhal, protože chci odlehčit svým šedesátiletým rodičům se zátěží a starostmi o mě a rád bych ve svém věku žil jako moji kamarádi,“ řekl Vít Našinec, který ochrnul po skoku do vody.

„Jsem necelé dva roky po úraze a jako dospělý chlap si nedovedu představit, že se vrátím zpět pod křídla rodičů, aby se o mě starali jako o malé dítě,“ uvedl druhý vozíčkář Dan Potyš.

Asistence kvadruplegika obnáší nejen doprovod, ale také pomoc při hygieně, oblékání, přesunech, nočním polohování, přípravě jídla a nákupech. „Asistenti jsou naše ruce a nohy“, tvrdí vozíčkáři.