„Některá data jsou unikátní a nikde jinde je lidé nezískají. Navíc uživatelé se nestávají jen konzumenty nějaké mapové služby na webu, ale mapu si vlastně z open dat vytvářejí sami zobrazením jedné nebo několika vrstev nad mapovým podkladem. Všechny objekty jsou v souřadnicovém systému, takže je možné měřit délky, výměry nebo se nechat navigovat do daného místa,“ vysvětluje Antonín Krejčíř z přerovského magistrátu. Právě on pomáhal vytvářet strukturu na webových stránkách města, do které byla umístěna data, s nimiž dosud pracovali většinou jen úředníci, nebo lidé úzce zaměřeni na určitou oblast.

Zveřejnit geodata pomohla prosadit komise pro otevřenou radnici, která je poradním orgánem rady města. „Chtěli jsme, aby uživatelé internetu - ale i vývojáři aplikací - měli širší možnosti v přístupu k datům o Přerově. Díky této novince se dostanou třeba k údajům o tom, kde jsou parkoviště, sběrné dvory, nebo stanoviště kontejnerů tříděného odpadu. Získají informace o úřadovnách magistrátu, o volebních místnostech a okrscích, o rozdělení obvodů mezi referenty stavebního úřadu, o hřištích, sochách, naučných stezkách, cyklostezkách a podobně,“ nastínil předseda komise Martin Švadlenka (SpP). Jak dále řekl, otevřená data se budou do budoucna rozvíjet a rozšiřovat – a otevírat se lidem podle jejich zájmu a potřeb.