Ve světě nejde o žádnou novinku, komunitní zahrady se staly součástí společenského života, místem k setkávání a sdílení zkušeností. Dobrou zprávou je, že sdílené zahrádkaření proniklo i k nám. Prim hraje hlavní město, komunitní zahrady ale fungují i jinde - například v Brně, Olomouci a mnoha dalších městech. V letošním roce vznikla první komunitní zahrada i v Semilech - vyrostla díky nadšencům v těsné blízkosti sídliště Pod Černým mostem. Na pozemku pronajatém od města hospodaří osm rodin ze sousedství. Složení zahradníků je velmi pestré – od základoškolského věku po věk důchodový.
Zdá se, že v poslední době se stále více lidí touží pustit do zahradničení," říká Tomáš Chvátal, jeden ze zakladatelů první komunitní zahrady v Semilech. "Možná za to může i koronakrize spojená s karanténními omezeními, které mnozí z nás přestáli v lepší pohodě právě díky práci na čerstvém vzduchu." Kromě snahy o pěstování plodin pro vlastní spotřebu a radosti z fyzické aktivity může mít zahradničení i pozitivní efekty pro přírodu a náš vztah k ní. Dobře vedený pozemek může zadržovat vodu, ochlazovat okolní klima, být domovem rozličných druhů rostlin a živočichů.
Jak tedy taková komunitní zahrada funguje?
Základní myšlenkou je aktivní využití opuštěných ploch uprostřed města ke společnému pěstování zeleniny a jiných plodin. Komunitní zahradu spravuje nejčastěji spolek, tedy skupina aktivních lidí, která se o chod a udržování zahrady stará. Zájemce si pronajme svůj záhonek a společně s ostatními sdílí zázemí zahrady. Tento sdílený prostor často slouží také k sousedskému setkávání. Lidé zde mohou sdílet své poznatky ohledně pěstování, pořádat různé workshopy, setkat se u táboráku či jinak relaxovat. Zároveň se na zahradě, nejen komunitní, mohou děti na vlastní kůži seznámit s koloběhem přírody a při pěstování si nenásilně osvojit mnohé znalosti, dovednosti a kladný vztah k přírodě.
Možností, jak se např. v Semilech pustit do zahradničení, je vícero. Jednou z nich je koupě zahrádky v zahrádkářské kolonii či na jiných místech. Ale i uvnitř města existují nepoužívané plochy, které je možné si pro účely zahrady pronajmout. Stačí chodit s očima otevřenýma – objevit místo, které by se nám líbilo a oslovit vlastníka pozemku, zda by pozemek pro účely vzniku komunitní zahrady pronajal. Pak už je jen krůček k založení sdílené zahrady, která může přinést nejenom užitek, ale také mnoho radosti.
"Věřím, že existují velké možnosti inspirace mezi klasickými zahrádkáři a novými komunitními. Vždyť máme mnoho společného," říká Tomáš Chvátal. "My nováčci se můžeme u starých mazáků učit mnoha zkušenostem, naopak snad můžeme přinést otázky, zda jsou všechny „tradiční“ postupy opravdu živoucí.“
Zdroj: Semilské noviny
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
