Ovocné stromy vysazené pravděpodobně na přelomu 50. a 60. let 20. století několik posledních let zarůstaly jasany, šípkovými růžemi a dalšími keři. Ze sluncem zalité oázy pro spoustu druhů hmyzu a ptáků se tak stala tmavá neproniknutelná džungle z trnů a hustého větvoví.
V případě, že byste mohli volit předsedu ČSSD, byste dali hlasAnketa
Od loňského září se skupina ochranářů každý víkend schází, aby staré třešně zachránila a obnovila původní funkci sadu. Od března letošního roku za pomoci křovinořezů a motorových pil postupně kácí stromy a keře, jež třešně zastiňují či jim jinak ztrpčují život. Avšak účastníci nemyslí jen na třešně samotné. Aby nová podoba sadu poskytla útočiště co největšímu počtu zvířat, ponechávají dál růst stromy a keře nepřekážející třešním, zejména pak duby, lípy, habry, trnky a hlohy.
I po šedesáti letech od výsadby je velké množství stromů v dobré kondici. Některé však již postupně odumírají. Proto až se budete zrevitalizovaným sadem procházet, nedivte se, že objevíte několik torz stromů s popadanými větvemi. Ponechání takového dřeva k postupnému rozpadu je totiž součástí plánu na vytvoření vhodných životních podmínek pro nejrůznější druhy živočichů. Velikost sadu poskytne v dalších letech prostor i pro výsadbu mladých třešní, jež zajistí existenci sadu i pro další generace.
Iniciátory obnovy třešňového sadu, který je majetkem města Šternberka, jsou odbor životního prostředí městského úřadu a pan Jiří Beneš, jež koordinuje práce ochranářů v sadu. Tímto panu Benešovi velmi děkujeme!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
