„Z počátku měla přítomnost dravce v kolonii velmi silnou odezvu, havrani lokalitu velmi rychle opouštěli, po několika dnech se ani nepokoušeli na stromy střežené káněmi usedat, pouze při přeletech kontrolovali přítomnost dravců. Postupně však zřejmě začal zvolna vítězit silný hnízdní pud a silná vazba na tradiční hnízdiště a reakce na dravce ochabovala až do úplného vymizení,“ komentoval plašení Jiří Rozum z městského Odboru životního prostředí.
V závěru plašení již nebylo možné havrany přimět k opuštění hnízdních stromů i přes nasazení více dravců.
V současné době Tábor eviduje na území města celkem cca 300 zahnízdění, což představuje více než 20% nárůst oproti loňskému roku. Tento nárůst je však shodný v obou hlavních hnízdních lokalitách, tj. i v hnízdišti v Husově parku, který nebyl působením dravců nijak vystaven. „Z toho lze usuzovat, že nárůst početnosti havranů je obecným trendem, s nímž plašení nesouvisí,“ zdůraznil Jiří Rozum.
Tento názor podporuje i obdobná gradace hnízdění v sousedním Sezimově Ústí. V řešené lokalitě je aktuálně téměř 180 hnízd. Je vhodné podotknout, že ne všechna hnízda bývají obsazená, nicméně počet prázdných hnízd pravděpodobně není významný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
