„Jde o standardní hřbitov kolem tehdejšího městského kostela sv. Filipa a Jakuba, užívání hřbitova bylo ukončeno přístavbou budov kláštera augustiniánů – kanovníků v průběhu 15. století. Tento klášter zde s omezeními fungoval až do roku 1784," říká Ondřej Anlauf z Národního památkového ústavu v Ostravě.  Obvyklé pro tehdejší dobu prý bylo porušování starších hrobů novými z důvodu nedostatku místa na hřbitově. „Překvapilo nás, kolik hrobů jsme objevili v tak malé sondě o rozměrech zhruba metr a půl na metr a půl. Většina nebožtíků byla pohřbena bez rakve, jen v rubáši, což poznáme podle volného rozložení těla. Velké množství kostí se dochovalo v poměrně  dobrém stavu. Vyjmuté ostatky projdou antropologickou analýzou,  která určí věkové složení pohřbených, jejich zdravotní stav, nemoci a další zajímavosti,  čímž přispěje k hlubšímu poznání života tehdejších obyvatel města," dodává Ondřej Anlauf.

Archeologické práce probíhaly v kostele Nejsvětější Trojice od listopadu loňského roku. „Provedli jsme tři sondy, jednu v ambitu kláštera, další dvě v prostorech rajské zahrady, která kdysi sloužila k relaxaci řeholníků. V ambitu se v jednom místě propadala podlaha a bylo třeba zjistit, z jakého důvodu. Pod podlahou jsme objevili podle očekávání dva hroby, které souvisely s provozem kláštera, a pocházejí ze 17. až 18. století.  V těchto místech byli pohřbíváni významní měšťané a obchodníci, kteří si svým dobrodiním vůči klášteru lukrativní místo věčného odpočinku zajistili už za svého života. Předpokládáme, že podobnými hroby je zaplněn celý ambit, pohřbívalo se zde až do zrušení kláštera v 18. století. Objevili jsme i dvě úrovně prokazatelně starších podlah, než je ta současná, jedna byla z pískovcových ploten, druhá pak, ještě starší, z břidlicových desek. Odhalili jsme také základy zdí, což je pro nás důležité ze stavebně-historického hlediska, prozradí nám to technické řešení celé stavby, jakým způsobem byla zakládána a jaké jsou vztahy mezi jednotlivými zdmi a potažmo částmi budov," vysvětluje Ondřej Anlauf.