Rodák z Ostravy-Přívozu (* 1. 6. 1924) byl v době okupace totálně nasazen v Dole Hubert v Hrušově a zbrojovce ve Valašském Meziříčí. Po válce vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale před právnickou kariérou upřednostnil uměleckou dráhu. Publikoval v novinách a časopisech, napsal přes 800 rozhlasových pořadů. Knižně debutoval ve druhé polovině 50. let široce založenou románovou kronikou Letopisy v žule (1957). Následovaly další prózy, v nichž vyjadřoval svůj blízký vztah k Valašsku a rodné Ostravě. Pro nesouhlas se srpnovou okupací 1968 nemohl svobodně publikovat, přesto napsal téměř pět desítek knih. Velmi výrazně se mu dařilo při psaní beletrizovaných národopisných studií a esejů. Do této kategorie spadá i cyklus knižních medailonů Laskavé podobizny, Laskavé medailony a Laskavá setkání, za který mu byla udělena Cena E. E. Kische (2005). Oldřich Šuleř byl členem mezinárodního PEN klubu a zastával funkci předsedy Obce spisovatelů v Ostravě. Titul Čestný občan města Ostravy mu byl udělen v roce 2009 za mimořádný přínos v umělecké, publicistické a redaktorské činnosti se vztahem k městu.