Ve svém díle se zabývá malbou, grafikou, vytváří autorské papíry a knihy, buduje prostorové kompozice, objekty z betonu, sochy i monumentální realizace zasahující do veřejného prostoru. Výstava bude zahájena vernisáží v úterý 27. září v 17 hodin s hudebním doprovodem Oldřicha Janoty.
Jak budete volit v komunálních volbách?Anketa
„Svá tvůrčí zkoumání Jarcovják odvíjí v širokém kontextu mnoha technik a médií, které i přes zdánlivou různorodost poutají svou vnitřní provázaností. Jejich východiskem jsou převážně elementární geometrické formy, které symbolizují nejen autorův intenzivní vztah ke světu a přírodě, ale i jeho hlubokou úctu k historickým a duchovním hodnotám,“ uvedla Pavlína Pyšná, kurátorka výstavy z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.
Lubomír Jarcovják vstoupil na výtvarnou scénu v 80. letech 20. století, kdy možnosti vlastního hledání nebyly snadné a narážely na různá omezení. Studoval výtvarnou výchovu a češtinu na Pedagogické fakultě brněnské univerzity a po absolutoriu se vrátil do rodného Zlína, kde v letech 1990-1999 pracoval jako správce depozitáře a kurátor státní galerie (nynější krajské galerie). V roce 1994 začíná působit jako výtvarný pedagog na Zlínské soukromé vyšší odborné škole umění a od roku 2014 vede praktickou výuku grafické tvorby na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Souběžně se naplno věnuje autorské tvorbě.
„Jarcovjákovo dílo lze rozdělit do několika oblastí, které se vzájemně podmiňují. I když na sebe částečně chronologicky navazují, nelze je vnímat jako uzavřené ani jako osamocené. Výmluvným dokladem je stávající výstava instalovaná nezávisle na proudu času a ze všech oborů, do nichž Jarcovják zasahuje,“ popsala Pavlína Pyšná. Jednu z oblastí představuje grafická tvorba, se kterou Jarcovják svou tvůrčí dráhu zahajoval a ve které se koncentroval na symboliku základních geometrických forem: kruhu, čtverce a trojúhelníku. Rokem 1988 vstupuje do oblasti autorských papírů a knih a během druhé poloviny 90. let začal soustavněji vytvářet trojrozměrné objekty, v nichž se materiálově prosazuje hlavně beton. Jarcovják je rovněž autorem řady monumentálních realizací ve veřejném prostoru a pravidelně se účastní sochařských sympozií. K jeho nejvýznamnějším realizacím patří Křížová cesta v Bukovanech u Kyjova (2000-2010), dále Kubus ve Zlíně (1997) nebo kamenné monumenty v Uherském Brodě, Třinci a Ratíškovicích.
„Žádná z uvedených oblastí přitom není definitivní. Stále znovu se v každé z nich objevuje množství podnětů, které pak Jarcovják jedinečným způsobem ve své tvorbě reflektuje,“ doplnila kurátorka výstavy.
Návštěvníci se mohou těšit v úterý 25. října v 17 hodin na setkání s Lubomírem Jarcovjákem spojené s uvedením publikace k této výstavě. Výstava bude k vidění ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 27. listopadu.
Více informací ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
