Takže dobré ráno, vážené poslankyně, vážení poslanci. Bydlení je důležité pro mladé rodiny. Já bych chtěl tady vystoupit k tomu, co včera tady načetl poslanec ohledně bodu Porodnost. Když jsme schvalovali ten bod nebo hlasovali, tak tady byl v koaličních lavicích strašný smích, protože pravděpodobně porodnost není pro stávající koalici důležitá. Nejnovější statistiky jsou extrémně alarmující a loni se v České republice narodilo nejmíň dětí v historii vůbec, v historii statistiky, takže takové zprávy by měly být budíčkem pro každého politika, pokud mu opravdu záleží na budoucnosti naší krásné země.

A ráno, když jsem si pustil televizi, tak je to zase válka, budeme zbrojařská velmoc, budeme stále zbrojit. Pan premiér dokonce včera nebo ráno byl titulek, že naše budoucnost záleží, závisí na budoucnosti Evropské unie. Tak to fakt nechci. Já jsem si myslel, že tu budoucnost máme v našich rukou, měli bychom mít. A pokud samozřejmě v Bruselu, a my neznáme ty detaily, chtějí zbrojit, 800 miliard eur investovat, a všude se říká, že budeme mít jenom zbrojařský průmysl. Včera jsem tady dlouze mluvil o tom, jak nakupuje naše Ministerstvo obrany, a je to úplně šílená záležitost. Doufám, že policie nespí, že nespí, aspoň doufám, že je objektivní a sleduje to. Takže to jsou ty zprávy. Strašit.

No, škoda, že stávající koalice se nezajímá například o duševní zdraví našich dětí. Já jsem navštívil Opařany, to je vlastně, to má sto let to zařízení, a bojují o směšných nějakých 30 milionů korun. Nemají ani stacionář, mají jen ambulanci. Ukazovali mi, jak vypadají takové kliniky pro děti, které mají problémy s duševním zdravím, v Rakousku nebo v Německu, ale když volali na Ministerstvo zdravotnictví, tak jim řekli: Nejsou peníze. Ale na zbrojení jsou peníze. Respektive kdyby se nakupovalo pořádně, ušetříme desítky miliard, jsem přesvědčen. A já vám dneska řeknu jeden příklad, jak nakupují na ministerstvu. Takže to jsou ty zprávy. Místo toho, aby se pan premiér zajímal o tyto věci - a já kdysi jsem to vyřizoval na telefon, protože duševní zdraví našich dětí je důležité a děti mají stres, a taky z války mají stres, když slyší ty zprávy, ty špatné zprávy, ale to nikoho asi nezajímá.

Možná by se pan premiér mohl zajímat o to, že například teď kolik dětí se nedostalo na víceletá gymnázia, speciálně v Praze. Možná si to voliči budou pamatovat, že tady byl zájem o 5 500 míst, a ten radní za STAN to konečně navrhnul, ale ministr za STAN to zabil.

No, takže vrátím se k té demografii, a porodnost v České republice samozřejmě není jen otázkou demografie. Historie opakovaně ukazuje, že počet narozených dětí úzce souvisí s tím, zda lidé cítí jistotu, bezpečí a mají důvěru v budoucnost. Klíčovou roli přitom hraje nejen stát jako tvůrce podmínek, ale i společenská atmosféra , kterou pomáhá utvářet. Po první světové válce a vzniku Československa v roce 1918 následovalo období naděje a stability. V roce 1921 se narodilo rekordních 257 281  dětí. Lidé zakládali rodiny s důvěrou v nový stát a budoucnost. Během posledních let druhé světové války a bezprostředně po jejím skončení porodnost výrazně vzrostla. V roce 1944 to bylo 230 183 dětí a v roce 1946 pak 210 454. I v těžkých časech (hrála) roli víra v návrat k normálnímu životu a snaha o budoucnost. V sedmdesátých letech komunistický režim aktivně podporoval zakládání rodin, poskytoval výhodné půjčky, přiděloval byty, zavedl dlouhou mateřskou dovolenou a garantoval pracovní jistoty. Výsledkem bylo, že v roce 1974 se narodilo 194 215 dětí, což je nejvíce od roku 1948. Tento takzvaný socialistický babyboom byl důkazem, že když stát podporuje rodiny a existuje pocit stability, lidé zakládají rodiny častěji.