Ať mi nikdo netvrdí, že schopnosti trestané předlistopadové podvodnice a polistopadové lobbistky, podnikatelky v oblasti PR služeb a „majitelky“ údajně důvěrných informací na řadu politiků si těch nějakých - skoro 4 mil Kč (zatím) z kasy Jihomoravského KÚ či rovněž kaček v řádu milionů od KSČM nezaslouží…! Vždyť nám nyní obětavě svou úplatkářskou kauzou pomáhá odhalovat ono „pravé ledví levicových politiků“. Pravda, zatím jen Michala Haška a Vojtěcha Filipa, kterým, jak se ukazuje, se lži, často hraná neznalost usnesení vlastních orgánů a hávy ve střihu tzv. z ostudy kabát se staly tím, co je dovedlo a dosud drží v pozicích politiků placených z daní nás daňových poplatníků. Dalo by se bez nadsázky říci, že oba se ke svým současným pozicím doslova prolhali, a lžou dále, jako když se nechumelí… Ale ono se docela chumelí, minimálně z jejich úst, což je nepochybné.

Stačí si, kdo se nestihl dívat nebo si nechtěl kazit pondělní večer, pustit na webu ČT 1 pořad Reportéři ČT z 22. 8. 2016, aby bylo jasné v tom, kdo je paní Mrencová a kdo jsou oba jmenovaní „političtí borci“ z ČSSD a KSČM.

Ono je na celé kauze dost i jiných ukazatelů, které zřejmě ani novináři (zatím) nevědí. Např. ony dvě přezdívky nebyly jistě náhodné. První (Proutníková) mohla evokovat takové rádoby nevybouřené touhy J. M., a druhá byla, nikoliv náhodou, asi skutečně odvozena od existujících osob předsedy OV, příp. jeho manželky z jednoho okresu na Severu a krajského radní tohoto jména za KSČM je právě z Chomutova. A zřejmě jako určitá msta, neboť paní M. byla s tímto mimo jiné i asistentem senátora Homolky za KSČM tak nějak „na kordy“ právě kvůli své zálibě telefonovat často a hlavně i brzy, před šestou hodinou ranní. Ona se paní M. a její firmy (nedal bych se mýlit zastíracím manévrem, že jde o firmy manžela, to bych se mohl fakt skácet…) - údajně nechala v tom údajně jejich know-how až příliš inspirovat myšlenkami a vychytávkami z kampaní, které jsem organizoval od roku 1994 na Mostecku a v ÚK osobně. Vrcholem bylo doslova vykradení mé kampaně do Senátu PČR v roce 2004, což následně prodávala zpět KSČM, jak jsem zjistil na jednom jednání Ústředního operativního volebního štábu KSČM, kdy jsem musel skoro hodinu poslouchat „její“ výklad, jak dělat volební kampaň a poslouchat, to co jsem dělal sám a KSČM to nechtěla, ale nakonec od paní M. koupila. Dopadlo to samozřejmě blbě, dotyčnou „bábu“ po jejím přiznání, že informaci o dopravní nehodě, kterou jsem nezavinil a jen náhodou nepřišel o manželku a syna dostala do Blesku ona, jsem z jednání doslova vyhnal. Přiznám se dost tvrdě, slovy „a na oči mně, Vy bábo, již nechoďte“…. Asi od té doby může být její přezdívka „Bába“.