Bartoš (ODS): Několik poznámek ke kapličkovému referendu

30.08.2017 19:02

Kapličkové referendum bez hlubší znalosti věci by bylo jenom plýtváním prostředky daňových poplatníků. Město by tyto finance mohlo využít mnohem účelněji a lépe.

Bartoš (ODS): Několik poznámek ke kapličkovému referendu
Foto: Redakce
Popisek: Walter Bartoš

Před necelými dvěma roky v důsledku neopatrnosti narazil řidič kamionu při vjezdu do Strážnice do kapličky Všech svatých a v podstatě ji celou zdevastoval. Na první pohled se zdálo, že obnovit ji znovu nebude až tak vážným problémem. Bohužel v důsledku byrokratického řetězce, jehož součástí jsou nejrůznější vyjádření dotčených orgánů, není celá věc doposud uzavřena. Z vleklých jednání nakonec vyplynuly dvě varianty, se kterými město pracuje. První variantou je obnova na původním místě a druhou pak přesun přibližně o 30 metrů směrem na jihovýchod. Připouštím, že druhá varianta se rýsuje jako reálnější. Zřejmě z toho důvodu vzniklo ve Strážnici petiční hnutí, které docela hlasitě deklaruje, že na umístění kapličky se dívá jinak. V čem se tedy tak moc liší názor města od jejich pohledu? V první variantě znamenající obnovu kapličky na původním místě se navrhovatelé shodují s městem, ve druhé variantě pak také navrhují posun kapličky stejným jihovýchodním směrem ale pouze o 15 metrů. Zbývajících 15 metrů je tedy pro ně zřejmě pádným důvodem, proč má petiční výbor ambici uspořádat referendum. Jakýmsi mluvčím výboru a nejvíce viditelnou osobou v této věci je paní Ing. Marie Jarošová.

V dopise občanům, který zřejmě paní Jarošová dala do oběhu, je argumentováno historickým a duchovním významem kapličky. Zvláště na historické argumenty, které jsou nám předkládány jako nepochybná a jasná fakta, je kladen zvláštní důraz. Předně je však třeba poznamenat, že paní Jarošová, spiritus agens této výzvy, nedisponuje žádným univerzitním diplomem v oboru historie ani v oboru společenských věd. Není tedy v těchto oborech ani respektovaným odborníkem, který publikuje, a ani mi není známo, že by vykazovala v tomto směru jakoukoliv přednáškovou činnost. Přesto všechno, nebo snad právě proto má ale dostatek odvahy a sebevědomí se relevantně k historii a v podstatě i k filosofii dějin (pojem historický význam lze už zařadit spíše do filosofie dějin) vyjadřovat. V petici je psáno, že kaplička překrývá místo, kde docházelo k velkému utrpení a bolesti popravovaných žen. Je ke škodě věci, že paní Jarošová neuvádí zdroje, o které se tento její názor opírá. Nikde v historických pramenech totiž nenalezneme, že by se explicitně s přesností na metr mělo jednat o uvedené místo. Významný kronikář města Jan Skácel, opíraje se o piaristickou kroniku, uvádí na straně 68 ve svém Čtení o Strážnici, že dne 16. října 1733 byla sťata za Veselskou bránou u kapličky sv. Jana Nepomuckého Marina Frankiana. Tato zpráva spíše naznačuje, že ženské popraviště bychom mohli lokalizovat někde do míst kolem dnešního Alnusu, tedy podstatně dál než je uváděno v petici. Myslím, že pojem za Veselskou bránou zmiňovaný v historických pramenech je velmi důležitý, neboť ukazuje na lokalitu poměrně rozlehlejší. Ve svém dopise si navrhovatelé referenda tuto skutečnost vůbec neuvědomují, poněvadž píší, že přesunem kapličky o 30 metrů bude znehodnocen její historický a duchovní význam, přitom ale sami navrhují její přesun o 15 metrů. Kde je tedy přesná hranice, kdy už se ztrácí historický význam kapličky? Už na šestnáctém metru, nebo na devatenáctém, nebo až na dvacátém šestém? Nechtěl bych to rozhodovat. Čím více o celé věci přemýšlím, tím více se kloním k názoru, že tvrzení paní Jarošové, na která má samozřejmě plné právo, nejsou podložená žádnou historickou erudicí ani důkladnou znalostí tématu. Jedná se tedy zcela nepochybně o nekvalifikovaná vyjádření, která mohou být pochopitelná z pohledu emočního, nemají však žádnou odbornou validitu. Mimochodem památkáři, jako kvalifikovaný orgán státní správy, nemají námitek ani proti jedné z variant, které prosazuje město. Ve světle těchto skutečností by tak kapličkové referendum bylo jenom plýtváním prostředky daňových poplatníků. Mnohem prospěšnější a účelnější by bylo věnovat tyto nemalé peníze na kulturní, sportovní a zvláště vzdělávací aktivity dětí. Třeba pak budou o historii vědět více než naše generace.

Převzato z profilu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hájek (STAN): Nejúrodnější půda se už nebude plošně měnit v parcely pro obchoďáky

4:32 Hájek (STAN): Nejúrodnější půda se už nebude plošně měnit v parcely pro obchoďáky

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k ochraně půdy.