A já pořád nerozumím tomu, kde je ta hranice, to zásadní kritérium, které převáží misky vah rozhodování mocných. Na mysli mám „záchranu“ motocyklové Grand Prix v Brně versus „likvidaci“ Klokánků, zařízení pro děti v tísni, provozovaná Fondem ohrožených dětí.

Informace o tom, že se ministerstvo mládeže, školství a tělovýchovy spolu s městem Brnem a Jihomoravským krajem zasadí o další pokračování závodu motorek na okruhu v Brně, asi mnohé fandy potěšila. Nedivím se. Divím se ale zdánlivě drobným detailům, resp. rozdílům v přemýšlení, náhledu a rozhodování. Argumentem pro finanční injekci pro Grand Prix v Brně je mimo jiné její, cituji, z médií, „přínos pro celou Českou republiku jak z pohledu cestovního ruchu, tak v oblasti daňové…“. Tomu také rozumím. Pomůže stát, pomůže kraj, pomůže město. Vzácná shoda. Čemu ale nerozumím, proč podobná shoda nepanuje v případě Klokánků, kdy se díky legislativním rozhodnutím státu dostala do finančních potíží organizace jménem Fond ohrožených dětí, která Klokánky a další typy zařízení pro děti v nouzi provozuje. Fondu ohrožených dětí je vytýkána milionová zadluženost, neefektivní financování, nedostatečné přizpůsobování rozsahu činností reálným finančním možnostem, chybná ekonomická rozhodnutí apod. Objevují se výhrady k malé nebo nulové finanční angažovanosti rodičů dětí, v návrzích moudrých rádců je doporučování vícezdrojové financování zahrnující nejen stát, ale i ministerstvo, kraje, obce a města, doplněné o sponzory a dárce. Dobře myšlená rada, pravděpodobně hůře proveditelná realizace. Léta opakované finanční až existenční problémy FOD způsobují právě opožděné výplaty sociálních dotací, které stát novelou zákona převedl na kraje, aniž by ale definoval termíny. A proč vyplácet peníze včas tam, kde čas není určen? Dochází tak k několikaměsíčním prodlevám v přísunu peněz z tohoto zásadního zdroje. Po tuto dobu FOD fungoval především díky sponzorům a překlenovacím úvěrům. Nemalý dík za pokračování provozu pak patří samotným tetám, které o děti pečují zadarmo, protože na mzdy zkrátka není! Tak kde je ta vytýkaná chyba v ekonomickém vedení FOD? Na první pohled jsou dlužné částky FOD děsivé, alarmující, ale otázkou je, kde hledat skutečného viníka? A tak se v této souvislosti a nad rámec toho všeho ptám: Jak je možné, že na záchranu motorkářského závodu peníze jsou a v případě poskytování kvalitní péče o děti v nouzi strkáme hlavu do písku a spíše hledáme řešení minimalistická?