Krásný podvečer, dámy a pánové. S nedávným vstupem do druhé poloviny svého života jsem se rozhodl možná k hrůze některých z vás, že budu říkat to, co si myslím. A že když pro to budou i objektivní prokazatelná fakta, tak že své myšlenky budu vydávat za pravdu.

Dovolte, abych - těch citátů už tady pár zaznělo, tak přece jenom zacituji z jedné z mých oblíbených knih, která se jmenuje "Čtyři dohody" od Dona Miguela Ruize, která hovoří o slovech a říká, že i jediné slovo může být tak mocné, že změní nebo zničí životy milionů lidí. Také říká, že každý člověk je kouzelníkem. Svým slovem můžeme buď někoho zaklít, anebo ho z nějakého zakletí osvobodit. Svými názory kolem sebe neustále šíříme kouzla.

Příklad: Spatřím přítele a řeknu mu, co mě právě napadlo. Řeknu "Vypadáš nějak špatně, nemáš rakovinu?". Jestliže se s tím ztotožní, do roka ji dostane. Taková je síla slova. To říká Don Miguel Ruiz.

Jsem přesvědčen, vážené poslankyně a vážení poslanci, že dnes vlastně vůbec nejde o nějakou důvěru vládě, že dnes nejde o to, jestli vláda Jiřího Rusnoka bude vládnout, nebo respektive jestli dostane naši důvěru, protože už jsme slyšeli z úst pana prezidenta, že ona bude vládnout tak jako tak bez ohledu na to, jak dopadne naše hlasování. Dokonce je možné, že bude vládnout relativně dlouho.

Ono dokonce dnes nejde ani o to, jestli tato vláda bude dobrá nebo špatná. Když se podívám na její estetický dojem z hlediska jakýchsi objektivních parametrů, to znamená odbornost, vzdělání, manažerské kvality jednotlivých představitelů vlády, tak jak je za sebou vidím, tak si dokonce dovedu představit, že to možná bude vláda překvapivě dobrá a že možná bude lepší než mnohé z těch polistopadových vlád, které tady vládly před ní.