Bernard (STAN): Je stejně důležité, co je pod zemí, jako to, co je nad zemí

09.04.2021 9:15

Ostrá debata s ministrem Havlíčkem o jaderném úložišti na Horažďovicku

Bernard (STAN): Je stejně důležité, co je pod zemí, jako to, co je nad zemí
Foto: archiv Josefa Bernarda
Popisek: Josef Bernard

Ve středu 10. března proběhla ostrá diskuse mezi zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu v čele s Karlem Havlíčkem, náměstkem Plzeňského kraje Josefem Bernardem (STAN) a starosty obcí Horažďovice, Chanovice, Kovčín, Kvášňovice, Pačejov, Maňovice a Velký Bor. Téma bylo třaskavé, Hlubinné úložiště jaderného odpadu (HÚJO) v oblasti Březový potok.

Anketa

Uspěl Jan Blatný ve funkci ministra?

26%
74%
hlasovalo: 3578 lidí

Zástupci Plzeňského kraje a samosprávných obcí si vyžádali jednání o tématu i přes současnou pandemickou situaci. Důvodem jsou další uskutečněná rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Správy úložišť jaderného odpadu (SÚRAO). V prosinci minulého roku byl zúžen počet potenciálních lokalit pro vybudování HÚJO z devíti na čtyři a lokalita Březového potok byla rozšířena o další čtyři obce, kterými jsou Horažďovice, Malý Bor, Břežany a Kovčín v lednu tohoto roku. Úložiště se tedy nyní přímo dotýká deseti obcí.

Obce a kraj namítají, že se cítí poškozováni ve svých právech. Rozhoduje se o projektu, který zásadně ovlivní kvalitu života obyvatel dotčených obcí. Přes sliby vlády ale stále neexistuje zákon o zapojení obcí do procesu výběru lokality pro ukládání jaderného odpadu, proto je celý proces výběru považován za právně nesprávný. Ve většině dotčených obcí proběhla referenda, která projekt odmítají a ve všech obcích jsou platná usnesení zastupitelstev, která zavazují starosty k působení proti výstavbě na Březovém potoce.  V minulosti celý proces výběru neprošel řízenou celospolečenskou diskusí, kde by od počátku byly zapojeny všechny relevantní skupiny obyvatel. Stále se tudíž setkáváme s odbornými i laickými názory, které zpochybňují ekonomicko-technické vymezení pravidel pro budování HÚJO. Dosavadní zapojení samospráv do procesu výběru považují starostové za ryze formální a účelové.

„Je stejně důležité, co je pod zemí, jako to, co je nad zemí, tedy obce a lidé, kteří v nich žijí. Celý proces výběru lokality pro HÚJO je silně technicistní s důrazem na geologické podloží a spíše abstrahuje od socio-ekonomických dopadů na obyvatele. Nyní se vám postup může jevit jako efektivní, ale právní bitva, která nás čeká vzhledem k vašemu postupu, ho může zásadně zbrzdit,“ prohlásil na jednání Josef Bernard směrem k zástupcům MPO.

Starosta Pačejova Jan Vavřička (STAN) dodává: "Za ty dlouhé roky, kdy naše obce bojují proti tomuto záměru státu u nás vybudovat úložiště, vznikla z naší strany vůči SÚRAO a státu, díky jejich postupům, obrovská nedůvěra a příkopy mezi námi jsou velmi hluboké. Sliby se neplní, jedná se o nás bez nás a využívají každou příležitost, jak nás obejít a samosprávy obcí, ORP a kraje jakoby neměly žádnou váhu."

„Oznámení o zařazení území na Horažďovicku v Pošumaví do uvažovaných lokalit v ČR bylo učiněno v roce 2003. Oznámení provedl direktivním sdělením ředitel SÚRAO a ihned též tehdy sdělil, že obce a občané nemají a nebudou moci do rozhodování státních úředníků zasahovat. Tento neutěšený stav „o nás, bez nás“ přetrvává po celou dobu. Navrhované úložiště a nenávratný způsob ukládání jaderných odpadů zcela změní a zničí způsob života lidí v daném místě. Obce a jejich občané proto musí usilovat o zachování svých práv, hájit své místo pro život vytvořené generacemi předků a toto místo v pořádku předávat svým potomkům. A vládnoucí garnitura si musí uvědomit, že žijeme v demokratickém státě,“ uzavírá mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta obce Chanovice Petr Klásek.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jurečka (KDU-ČSL): Plán, jak pomoci naplnit peněženky pracujících rodin

15:14 Jurečka (KDU-ČSL): Plán, jak pomoci naplnit peněženky pracujících rodin

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k prorodinné politice KDU-ČSL