Ve skutečnosti můžeme docílit pravdy teprve tehdy, když příjemným lžím učiníme přítrž. To určitě v žádném případě není snadné.

Někteří čtenáři mi vyčítají, že prý odhaluji legendy v českých dějinách a politice, ale „zahraničí“ prý nechávám „na pokoji“. Jako by to byl pouze náš národ, kdo fabuluje svou historii a naši zahraniční sousedé píší o své minulosti „jenom pravdu“. Ne, nikoli – tak to rozhodně není!

Evropským mistrem mystifikace vlastních dějin je Německo (a to nejen v době III. říše), tak jako Francie a Polsko. Našeho Jiráska (Ivan Mládek: „Když jsem tuto píseň nahrál na pásek, kdopak asi více kecá, já a nebo Jirásek...“), lze bez výčitek postavit do jedné řady s Waltrem Scottem, Victorem Hugem nebo Henrykem Sienkiewiczem. Abych použil symbiózu výroku Ivana Mládka: „Všichni kecají jako Jirásek!“

Dovolte mi však nyní, abych se zabýval soudobou „literaturou faktu“, která dokonce – co se týká onoho „kecání“ - za tou historickou vůbec nepokulhává, nýbrž jí i v mnohém daleko předčí. Je až šokující, nejen to, že mnohý čtenář předloženým mystifikacím neohrozitelně věří, nýbrž dokonce i vědecké kruhy se na tyto fabulace odvolávají, vydávající je coby faktické události. Absolutním „mistrem“ v daném směru je bestsellerový autor Dr. Frank P. Jones.

Tento oblíbený autor se narodil v roce 1924 v bohaté rodině londýnského advokáta. Studoval rovněž práva, ale studium přerušil, přihlásil se za II. světové války k letectvu RAF. Byl vyznamenán válečným křížem a získal hodnost kapitána. Po válce vystudoval psychiatrii v Oxfordu. V roce 1952 se přestěhoval do USA. Je známým doktorem psychiatrie, záhadolog a publicista. Při četbě jeho „literatury faktu“ se mi však někdy zdá, jakoby spíš psychiatra potřeboval on sám...