Tak se mně rozum zase jednou pořádně zastavil. Radnice v Moravskoslezkém kraji se trápí nad bezdomovci odvážejícími z kontejnerů papír do sběru. A policie zabavuje nešťastníkům to jediné, co jim ještě zbývá - vozíčky s odřenými koly a bezuché tašky, v nichž papír odváží.

A tak zatímco se naši čtyřnozí štěkavci mohou těšit z nových a nezřídka nadstandardně vybavených výběhů, jež jim radnice dopřávají z našich daní v parcích či jiných vhodných místech veřejného prostoru, chudákům bez domova trháme od hladových úst i těch pár hrstí starého papíru aby si nemohli nějakým tím drobným přilepšit ke svému skrovnému rozpočtu. Bezděčně mě napadá úryvek z Lukášova Evangelia: Ježíš řekl: „Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do šarlatu a kmentu a každý den pořádal skvělou hostinu. U jeho dveří léhal jeden žebrák – jmenoval se Lazar – plný vředů a rád by utišil hlad aspoň z toho, co padalo z boháčova stolu; a ještě k tomu přicházeli psi a lízali mu vředy.“

Rád by člověk bez domova utišil hlad alespoň z toho, co někdo vyhodil, ale my na něho pošleme policii. Krade. Vzniká škoda. A druhá ruka, nejlépe když je jí dobře vidět, vhazuje v bělostných rukavicích příspěvek do kasičky charitativní organizace.