Maximální snaha o likvidaci drobných podnikatelů a živnostníků dopadá na každého v jiné míře. Velmi zásadně se v tomto v tomto období dotkla vinoték, a to přijetím nové legislativy v listopadu 2016. Zvykli jsme si na sudová vína, jejichž kvalita se stala v konkurenčním prostředí jistým měřítkem přežití vinoték. Tuto možnost ale listopadová legislativa výrazně omezuje. Podle ní totiž smějí prodávat sudová vína pouze výrobci nebo dovozci ve svých provozovnách. Vinotékám tak zbývá jen několik málo možností, jak nově nastalý stav řešit.

První možností je pronajmutí své provozovny, nebo její části výrobci nebo dovozci. Je zřejmé, že jen málokterý vinotékař předá s radostí zaběhnutý podnik podniku velkému.

Druhou možností je stát se výrobcem. Objednat ale výrobu vína u vinaře na rok dopředu, přičemž nelze v tak dlouhém časovém horizontu odhadnout spotřebu, je samo o sobě vysokým rizikem. A protože už z vlastní podstaty víno přináší rizika další, odráží se tato skutečnost v nutnosti uzavření relativně komplikovaných smluv.

Možností třetí je používání maximálně 20 litrových balení "bag in box". Ty však přinášejí řadu nevýhod. Bagy jsou náchylné k protržení, nedají se vyčerpat bez ztrát, stáčení z nich je pomalé a přechod na tato balení přináší vinotékařům další náklady. Zařízení je totiž třeba doplnit o nová čerpadla, která se pohybují cca 3000 korun za kus. Z hlediska ekologie představuje tento druh balení také nemalou zátěž. Všechny tyto komplikace povedou zákonitě k navýšení ceny vína.